Tak restům ještě určitě není konec. Dalším na seznamu je totiž nahrávka s názvem Wytarte ścieżki od polské formace Stephans, o níž na NDSŘ padla zmínka ještě před jejím vydáním. A na kterou nakonec došlo s celkem pěkným zpožděním. Do světa byl tenhle počin vyslán už na začátku září loňského, a to v digitální podobě (poslech klasicky na bandcampu), ale i jako CD pod hlavičkou DIY Kolo Records. Najdeš na něm pět tracků, které dají dohromady něco kolem patnácti minut a trochu Ti pocuchají nervy.
Je to zvláštní materiál. Musím přiznat, že cestu jsem k němu chvíli hledal, ale nakonec si to celé sedlo. Tahle deska je prostě jaksi neurčitá, neuchopitelná, nepoddajná. Ale právě v tom je její kouzlo a síla. Rozhodně to není věc na první poslech a sám za sebe bych řekl, že ani na druhý. Chce to čas, promnout to pořádně mezi prsty, osahat si všechny detaily. Navíc, když už si myslíš, že to lícuje a tušíš, co od toho očekávat, přijde překvapení, které Ti dosavadní zjištění obrátí vzhůru nohama. A Tobě nezbývá nic jiného, než to opět prohnat ušima, abys zjistil/-a, jestli už konečně může přijít vroucí objetí. I když teda vroucí není v tomhle případě úplně to správné slovo. U objetí ale klidně zůstat můžeme. Jaké nakonec bude, záleží na více okolnostech.
Stephans přináší teskné, syrové, studené a řezající melodie. Emo dohromady s punkovou tváří a hardcore odezvami. Není to ani rozervané, ani přehnaně smutné, není to ani uřvané, ani tiché. Wytarte ścieżki stezky proplouvají někde mezi tím, berou si od každého trochu a balí to do prapodivné směsi, která je vždycky o krok před Tebou a utíká Ti z dohledu. Občas na chvilku zmizí úplně a Ty jen bezradně stojíš na místě a přemýšlíš, zda to nakonec nebyl jen pouhý přelud nebo snění. I do toho má ale tahle deska dost daleko. Jenže, všechny tyhle drobnosti utváří výsledný obraz a ten je hodně zajímavý. Jakmile si nad nějakým albem tak moc lámu hlavu a snažím se utřídit si myšlenky, znamená to, že mě zaujalo. Že v něm je něco, co ho posouvá vpřed. A klidně to může být neurčité a rozmazané. Proč by nemohlo. Někdy je potřeba jen tak bloumat a pozorovat svět kolem sebe zpoza skla. A Wytarte ścieżki Ti tohle všechno nabízí. Možná to někdy nebude moc příjemné a budeš krčit čelo, ale není na tom nic špatně. Až uslyšíš, tak pochopíš. Nebo možná spíš až uslyšíš, tak zjistíš, jak to celé je. Dopřej si proto chvilku toho neklidu a nech se vést Vyšlapanými Cestami…
Napsat komentář