Když už tady padlo, že tohle léto přineslo výborně nahrávky z ranku screamo a emo-hardcoru, tak by bylo opravdu velice špatné zapomenout na absolutní pecku ze severu. Ano, opět ze severu, konkrétně ze země tisíce jezer. A zase to bylo tak nějak z ničeho nic a do probíhajícího tour. Troufnul bych…
Tak jsme znovu u toho. U očekávání, které s sebou něco nese a občas vyprchá do ztracena. Nebo někam tím směrem. Ale ve výsledku nejde ani tak o to, že by byl člověk bytostně nespokojený, jen prostě čekal něco malinko jiného. Nakonec pak neví, jestli je to ok nebo ne. Něco mezí tím…
Maďarskou scénu vlastně nemám nijak moc zmapovanou, takže mě ve výsledku téměř vždycky dokáže překvapit. A povětšinou i dost příjemně. Což se ostatně stalo i v červnu, kdy jsem vůbec poprvé zaregistroval tamní screamo trojici Camille Corot. A to proběhlo v souvislosti…
Nový screamo ze severu? Něco, co zní opravdu, ale opravdu dobře. Ze severu Evropy, ne z naší kotliny, i když i něco takového by bylo samozřejmě super. A navíc, screamo ze severu s českou stopou. Nejdřív poněkud ticho, pak opatrná ochutnávka následovaná…
Co takhle trochu nějakýho rychlýho Japonska? Není problém a můžeme se u toho klidně i hádat, co v tom je slyšet víc. Na čem se ale můžeme shodnout je fakt, že je toho poměrně málo. Svůj debut v první polovině srpna představila…
Nevím ani proč, ale tak trochu jsem se těšil na více powerviolence. A zasmál se u toho, že od vydání debutového Dema uběhly už dva roky. A musel jsem si tohle Demo pustit, abych zjistil, jestli jsem se na pévéčko…
Opět se zpožděním, ale s celkem jasnou myšlenkou, že tohle patří k tomu nejlepšímu, co jsem měl letos možnost slyšet. Bez debat mě tahle nahrávka rozložila, nechal jsem ji párkrát otočit ve sluchátkách, a pak ji uklidil s tím, že je to něco,…
Přišlo to tak říkajíc jako blesk z čistého nebe. Z ničeho nic, rána z ticha. Možná to tak přišlo jen mě, nevím, ale rozhodně to bylo velice příjemné. Play fast or play faster. Or dont. To už je asi jedno. V hlavních rolích powerviolence, grindcore, fastcore a hardcore…
© 2026 Na Druhé Straně Řeky — Běží na WordPress
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑