Pokračovat můžeme úplně klidně s další nesmyslně dobrou sypačkou, která se Ti zařízne hodně hluboko do kůže. A i tady se jedná o dost solidní nálož, která Ti vezme o něco málo víc času, než jen pár minut. Dokonce se v tomhle případě ani nebudeme vracet tak moc dozadu. Nekompromisní materiál s názvem It Can’t Happen Here totiž spatřil světlo světa na začátku listopadu. Na svědomí ho má zběsilá formace Yatsu se sídlem v Dalasu a jedná se o její debutovou nahrávku. Takže, žádný demo, žádný promo, ale pořádná porce powerviolence, grindcoru, hardcoru a metalu, jak se sluší a patří. Tuhle šílenost můžeš najít v digitální podobně s poslechem na bandcampu, ale taky jako vinyl s podpisem The Ghost Is Clear Records, kompaktní disk a kazetu, obojí v režii Roman Numeral Records. No a bude třeba se nachystat na sedmnáct neskutečně ostrých tracků rozprostřených na ploše dvaadvaceti minut. It Can’t Happen Here? Ale kdeže, tady se budou dít nevídané věci.

To by bylo, aby nebylo nějaké to násilí zase jako součást něčeho nového. Yatsu totiž přichází s konceptem „Metalliviolence“. Co přesně je tím myšleno, ať si každý odpoví sám, ale rozhodně něco, co Tě v klidu prostě a jednoduše nenechá. Jako první mě v případě tohohle debutu naskočila myšlenka na německou pévé drtičku Captain Caveman a jejich dnes už šest let starý počin Failed Species. Od toho pak už není daleko ke řvoucí a prorezlé cirkulárce, která Ti při vteřině nepozornosti uštípne ruku až u ramena. Zvukově to je totiž absolutní řežba, v podání téhle texaské bandy ne tak syrová, ale o to víc hrubá a hutná. It Can’t Happen Here na Tebe dopadne jako železná deka. Je to rána přes záda těžkým řetězem, kdy se Ti podlomí nohy a ochutnáš hlínu nebo asfalt. Nebo to možná bude mít blíž k texaskému masakru, kdy ale motorovou pilu nahradí o něco přísnější zvuk. Zuřivost smíchaná se vztekem a zabalená do lehce potemnělého pláště. Nechápeš, nestíháš, jen valíš oči a snažíš se ustát tu váhu. Bouřící a vzdouvající se věc, která Tě rozmačká ve svém ocelovém objetí. Jestli se bojíš, tak rychle zdrhej, protože Yatsu Tvůj strach bez problémů vycítí. Jestli seš v pohodě, tak velice rychle zjistíš, že se ti To jenom zdá.

Musím říct, že mě tahle deska fakt neskonale baví. Je v pravdě mocná a jde do plných. Brutálně nabroušený kytary, paralyzující řev a úžasně strhující atmosféra, která jako kdyby chtěla pozřít Tvoji duši. Stopáž od půlminutových válů až po tří a půl minutový závěrečný track a všechno mezi tím. Intenzita oscilující někde mezi maximem a hranicí, co značí nebezpečí. Ohromující tlak a myšlenky na pulzující temnotu, z níž se po Tobě budou sápat dlouhé ruce pokryté rzí. Do toho občasné skřípaní nebo podobná zvuková kratochvíle a najednou máš před sebou obraz, který Tě dostane svojí mohutností a jakousi velkolepostí. Zbytky opuštěné továrny uprostřed lesa, ze které jsou slyšet hrůzu nahánějící skřeky a zvuky. A Ty cítíš neodbytnou potřebu zjistit, odkud se to všechno bere a co to je zač. Yatsu servírují nadupaný a mimořádně vydařený a debut, který si budeš pamatovat a snadno si ho zamiluješ. Pokud se tedy v tomhle případě dá mluvit o něčem jako je láska, protože do romantiky to má poměrně daleko. Chápu ale, že dost záleží na vkusu, takže každému podle jeho gusta. A hlavně, jak už tady padlo, tohle je hodně výživná porce, jež Ti dá zabrat. Surová, běsnící, rozervaná a neutišitelná. Tak se do toho vrhni po hlavě, protože jinak to nejde a nepůjde.