Je chladné ráno 29. srpna. Po další vlně spalujících veder je už třetím dnem zataženo a v nepravidelně dlouhých intervalech přichází déšť. V jedné z klidných ulic na okraji Prahy je u polorozpadlého stavení nalezeno v kůlně za domem tělo ve značném stádiu rozkladu.…
Ano, přesně takové věci jsou kořením hudby. Přesně něco takového mi vždycky udělá radost, když na to narazím. A přesně něco takového mi opět tak trochu uniklo a bylo třeba se k tomu vrátit. Jenže tohle ohlédnutí se zpět je omamující…
Jsou věci, který se objeví vlastně z ničeho a během chvíle je kolem nich docela dost humbuku. Jsou věci, který prostě neututláš. Tohle je jedna z nich. Nezadržitelná jízda, co nahání hrůzu už jen tím, že se o ni zmíníš. A není…
Tohle mi udělalo ohromnou radost. A opět se tím vracíme na domácí půdu, k hodně fajn věcem. Tohle je totiž vážně něco krásného, čemu celkem snadno propadneš, protože podmanivost se tu snad ani nedá měřit. Je to vlastně tak nějak známý…
Tak jo, i takhle by to teda šlo. Sice mi to chvilku trvalo, ale to už vezmi čert. Tohle je totiž další povedená tuzemská věc, která Ti nakope půlky. Je v tom vlastně tak nějak všechno, co by v tom mělo být.…
V domácí kotlině poslední dobou vzniká celá řada zajímavých věcí a nejinak je tomu i tomto případě. A nutno taky podotknout, že folkové vody bylo už potřeba trochu rozčeřit. I když tady je ten folk přeci jen lehce jiný. Můžeme tomu…
A když už jsme u toho punku a svěžího průvanu, tak v tom můžeme pokračovat. Jen se přesuneme ze Slovenska do českých luhů a hájů, kde se upeklo něco nového, co Tě zaručeně zvedne ze židle a donutí Tě rozhodit lokty…
© 2025 Na Druhé Straně Řeky — Běží na WordPress
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑