Tak a teď si dáme jeden návrat v čase, a to poměrně velký, jelikož se bude třeba ohlédnout až do loňského března. Skoro rok, a to už je poměrně dlouhá doba. Jenže, tahle nahrávka mi prostě a jednoduše utkvěla v hlavě a opakovaně jsem se k ní vracel a vracím. Už když byla nějakou dobu na světě první ochutnávka, tak se jednalo o skvělou záležitost, která se pak nakonec zhmotnila v podobě pěti trackového alba. Navíc, tohle je ten nejlepší důkaz, že ska-punk ještě neumřel a zvládne Tě pořádně nakopat do zadku. Seznam se proto s Operation Ibis, australskou ska-punkovou peckou, která Ti ukáže, jak se to dělá. Právě v březnu loňského roku vydala tahle formace desku s názvem Avian Overlords, kterou můžeš najít v digitální podobě s poslechem klasicky na bandcampu, ale i jako dvanácti palcový vinyl, který si kapela vydala po vlastní ose, rozuměj DIY. Najdeš tu pět válů v celkové délce třinácti minut a aby se zaplnily obě dvě strany, tak na tu druhou se vměstnala nahrávka Waste z roku 2019. A co tady můžeš čekat? Ska-punk par excellence, co má energie na rozdávání a roztančí Tě bez sebemenšího problému.

Moje láska ke ska-punku se sice v mnoha ohledech utlumila nebo možná spíš změnila formu, ale pořád tu se mnou je a pořád si nějaký ten dobrý a povedený ska-punk dopřeju. Akorát mi bohužel přijde, že ho je poslední dobou celkem málo. Druhá možnost je pak ta, že už si v tomhle bodě asi hodně vybírám. Jasně, boom ska-punku už je dávno pryč, ale občas se prostě zjeví něco, co Tě zase hodí zpátky do doby, kdy ska-punku, ska-coru, punkska bylo všude plno a točily se nejrůznější variace. A Operation Ibis ti přesně tohle nabídnou. Melodický, trochu rozvrzaný, ale i kousavý ska-punk, který Tě nenechá v klidu ani náhodou a roztancuje nejspíš i nábytek u Tebe doma. Žádný velký věci tu nečekej, tahle partička se obejde bez dechové sekce a hezky ve třech si to štráduje vpřed. Klapavý rytmus je samozřejmostí, ale neprovází celou desku. Je zvýrazněn skřípějícími varhany, které tomu dodávají správně špinavý zvuk. Vzadu uslyšíš drkotající basu a úderně melodický bicí. Korunu tomu nasazuje drze ostrý vokál, k němuž se celkem pravidelně přidává i druhý zpěv a všechno je to dokonale vyvážená chemická sloučenina, kde má každá součást své pevné a jasné místo.

Avian Overlords šlape opravdu parádně a musím říct, že takhle dobrý ska-punk jsem neslyšel ani nepamatuju. Od začátku je to pecka a během několika vteřin TI začnou cukat ruce i nohy pod náporem líbivých melodií. Živelnost se tady kloubí s drzostí a jistou rozevlátostí, i nespoutaností. Do všech stran tryská energie a zápal je více než maximální. Veselá a radostná nálada je přímo hmatatelná a hlavně nezastavitelná. K tomu je potřeba si přičíst ten už párkrát zmíněný osten štiplavosti a nasranosti, aby byl celek úplně kompletní. Věř tomu, že některé party z hlavy nedostaneš, a to ani při největší snaze. A když pak přijde řada na punkrockovou jízdu Further Than The Floor následovanou kousavou věcí Where’s Scomo (aka Scott Morrison), tak nebudeš mít ani ponětí, co se vůbec děje, jak moc skvělý tohle ve výsledku je. Právě obě dvě zmíněné skladby považuju za absolutně nejlepší část desky a třeba věc Where’s Scomo mě provází opravdu pravidelně a můžu ji poslouchat neustále dokola. Nenajdeš tady slabou chvilku a odpočinek taky není něco, co by Ti tahle parta chtěla nabídnout. Vydechnout Tě sice nechá na úplném konci v podobě tracku What After, ale je to jen takové menší zpomalení oproti zbytku playlistu. A vlastně je to konec, který si tahle nahrávka bez pochyby zaslouží a poslední dílek téhle barevné mozaiky.

Určitě tady můžeš hledat odkaz na Operation Ivy, jak už ostatně trochu napovídá sám název kapely, ale rozhodně to není jen o tom. Roztěkaný, řízný i melodický ska-punk s absencí dechové sekce si se skoro už legendární kalifornskou partičkou moc nezadá. Tak se na tuhle australskou divokou střelu běž mrknou trochu víc zblízka, litovat toho nebudeš ani náhodou. A já prosím víc takových ska-punků, protože tohle je prostě ono.