Tohle je další z věcí, kterou mám hrozně rád a která mě zároveň docela dost dráždí. Když najdu něco, co se mi líbí, ale je to vlastně jenom jakýsi útržek, co nejde ani nikam napasovat. Jeden drobný střípek, který jako kdyby nikde nechyběl, a tak nějak ani nikam nezapadal. Ale jenom zdánlivě a na první pohled. A je pak ve skrze několik variant, jež mohou následovat. Nevyhnu se u toho vzpomínce na kapelu Birmingham Pines, od níž jsem kdysi dávno našel jeden song s názvem In Tents, a i když jsem pak pravidelně kontroloval, jestli je něco nového, tak zůstalo právě jen u té jedné jediné skladby, kterou jsem otočil nespočetněkrát a baví mě ještě teď. A i přesto, že je to naprosto skvělá věc, uvítal bych i něco víc. Má to ale bezpochyby svoje jedinečné kouzlo. Troufám si tvrdit, že tohle nebude stejný případ, i když, pokud jde o počet nahraných skladeb, tak i tady je zatím stopka na čísle jedna.

A o co jde konkrétně? O polskou emo/post hardcorovou pětku Soaked. Tahle parta z Wroclawi se totiž na začátku září představila válem, co nese název Chwile a který si můžeš pustit na bandcampu. Inspirováni, jak sami uvádí, devadesátkovým emíčkem, přináší Soaked lehce posmutnělý, melancholický počin, kde je melodický základ doplněn pořádně nabroušeným chraplákem. Zasněné kytary, kde je cítit midwest zvuk, a k tomu hardcorově znějící vokál s lehounkým screamo nádechem. Dohromady to funguje naprosto skvěle a dostavuje se příjemné chvění. Nakonec ale zůstává jen podivně neurčitý pocit něčeho nedovyprávěného. Jako když utneš větu v její půli. Síla okamžiku a kouzlo momentální nálady. Pomalejší tempo, spíš vyhrávkové, ale precizní tlak v podobě zpěvu. A že to je jen jeden track nijak moc nevadí, protože si ho hned na první dobrou zamiluješ a budeš tyhle necelé tři minuty chtít prožívat pořád dokola. A u toho samozřejmě vyhlížet, jestli a kdy se objeví něco dalšího. Ale co na tom, i kdyby to celé skončilo takhle. Jsou to jen okamžiky a my jsme cestující, cestující s jednorázovými jízdenkami mezi těmi okamžiky. Sokead představili nádhernou věc, která zahřeje u srdce a určitě se vyplatí tuhle pětici sledovat. Byla by totiž pěkná škoda, kdyby Ti cokoliv uniklo. Takže, jestli máš chvíli, a to bez debat máš, tak se na to vrhni, stojí to za to.