Rožnovská scéna je prostě divná, nedá se to asi říct jinak. Je zvláštní až na půdu a ukazuje, jak velký rozptyl dokáže vlastně zaujmout. Nejinak je tomu v případě kapely s prapodivným názvem Včera bylo pozdě, která jako jako jedna z nejmladších rožnovských akvizic vyráží celou tuhle divnost reprezentovat. Na začátku února tak spatřila světlo světa nahrávka s názvem Sirena rána. Ta je aktuálně k dispozici v digitální podobě, ale i ve formě kazety, pod kterou je podepsáno Malarie records. Na ploše necelých šestnácti minut tady najdeš šest ujetých skladech, které Tě zcela jistě vytrhnou z běžného vnímání a je jedno, jakým směrem se budeš pak ubírat.

Včera bylo pozdě přináší hodně svěží vítr, který vymete pavučiny ze všech koutů v dosahu. Je to neskutečně drzý, hravý, bláznivý a asi se znovu sluší zopakovat to zásadní, že je to divný. A jestli i takhle může vypadat punk, tak jsem opravdu rád, protože, jak už dříve padlo, tak se punk v poslední době dost často motá sám do sebe a jeho vyprázdněnost je místy skutečně na pováženou. Na všechny áčka v kroužku, číra, nábojáky, sichrhajsky a Che Guevaru na triku můžeš rovnou zapomenout. A staré známé heslo „Fuck The System“ asi taky vynecháme.

Tahle rožnovská partička přišla provokovat. Nedá Ti ani na vteřinu pokoj a bude do Tebe dloubat tak dlouho, dokud nebudeš mít hezky tmavou modřinu. Bude se Ti vysmívat, bude Tě chvílema absolutně vytáčet a nikde se před ní neschováš. A když se po ní budeš chtít ohnat, zmizí jako pára nad hrncem, aby se Ti za několik vteřin mohla opět se širokým úšklebkem ukázat a znovu se Tě zkusila přivést k šílenství. Celá nahrávka je prosycena neskutečně skotačivou energií a velkou dávkou ironie. Místy až otrávený a znuděný projev je náhle vystřídán manickým odpichem, kdy Ti na tváři přistane pořádný plivanec, a ještě dostaneš kopanec do holeně.

Právě tenhle těžko popsatelný mix ironie, možná až sarkasmu, solidního zápalu, rozervané energie a hravosti mě na tom neskutečně baví. Baví mě, že i takhle může vypadat punk. Pravověrní a „tvrdí“ punkáči by se s něčím takovým sice jen těžko ztotožnili, ale právě pro ně je tady ten vztyčený prostředníček, který při troše fantazie, což tady nebude takový problém, může klidně skončit v nějakém tělesném otvoru. Baví mě na tom ale i jakási neuchopitelnost, která celou desku zvládne vystřelit ještě o další stupínek výš. Baví mě na tom i fakt, že mě na několika místech tahle formace přímo deptá. Všechno to tady do sebe ale krásně zapadá, všechno to dává smysl a všechno to šlape bez jediného zadření. Nakonec zjistíš, že tomu ani nechceš uniknout a že Tě tenhle náladový fracek vlastně dostal. Je tady a čeká na další příležitost, kdy Tě bude moct postrčit, podrazit Ti nohy nebo si z Tebe jen tak pro nic za nic utahovat. A bude to dělat se samozřejmostí, která se jen tak neomrzí. Ale hlavně je to opravdu strašně moc svěží a jiný. Rožnov prostě válí, tak se nech omámit.