Tak si po čase dáme zase jednu podivuhodnost. Všemožné zlámanou a zamotanou, temnou, do jisté míry magickou, trochu utíkající do folkloru a libující si v lehce horrorové náladě. Směs různých žánrů, která si tvoří vlastní hranice, vytvořené jen k jejich překročení a případnému zbourání. Strhující toulání po zákoutích vlastní mysli, kde objevíš možná dosud nevídané věci a budeš možná muset před sebou utíkat. Na návštěvu totiž dorazila Królówczana Smuga a věř tomu, že se budou dít prazvláštní věci. Tenhle jednočlenný projekt z polského městečka Biłgoraj totiž představil ve druhé polovině dubna svoji novou deku pojmenovanou Konwulsanki. Ta vyšla jako digitál, poslech si můžeš hodit klasicky na bandcampu, ale taky jako kompaktní disk u Zoharum records. Obsahem je tady deset skladeb rozprostřených do téměř čtyřiceti minut, z nichž Ti bude opakovaně a hodně silně běhat mráz po zádech. Nech svoji mysl, ať následuje zvuky a hlasy, ale měj se na pozoru, protože když mysl nemůže spát, probouzí se démoni.

Królówczana Smuga je láska, ale i strach. Něco, co budeš chtít obdivovat, ale budou Tě provázet obavy z toho, co můžeš najít. Je to přitažlivost, i když ne osudová, tak silná a nehynoucí. Królówczana Smuga jsou Tvoje slabosti, noční můry a děsy. Je to cesta skrze tohle všechno k dalšímu poznání. Křivdy, frustrace, duchové minulých dob a možná ještě daleko víc. Tole všechno si k sobě pustíš, když otevřeš dveře, za nimiž bude stát právě Królówczana Smuga. Je jedno, jestli přijde v noci nebo za bílého dne, nepříjemný pocit se dostaví vždycky a neschováš se před ním. Budeš tomu muset čelit, ale rozřešení možná nenajdeš, to samo o sobě Smuga nepřináší, jen Ti ukáže cestu, po níž máš jít. A ani Ty nebude celou dobu nablízku, jen Tě tu a tam postrčí, když to bude třeba, a i když to bude nejspíš bolet. Nech mluvit všechny svoje temné myšlenky, dej jim tvar, zhmotni je a vydej se s nimi na tu cestu, kde to všechno bude dávat smysl. Nebo tam, kde se všechen smysl ztratí a zůstane jen ticho a klid. Obojí je správně, obojí Tě dostane.

Freak horror folk, tohle označení najdeš ve spojení s Królówczanou Smugou asi nejčastěji a asi to nejlépe odpovídá skutečnosti. Jenže…tak jednoduché to zase není, protože v hudbě tohohle projektu můžeš slyšet daleko víc, od alternativy, přes rap až po metal. Hudební vyprávění zdeformovaných kytarových zvuků, připomínající staré, zaprášené a zanedbané nástroje nalezené na půdě pradědečka nebo vykopané ve skrytém hrobě v lese. K tomu pak ještě temný a mystikou opředený hlas střežící nejedno tajemství. Vyprávění za temných nocí u hořící vatry hluboko v lese, kde sedají jen blázni, co si už se svými démony dokážou hledět zpříma do očí. Jestli se chceš přidat, tak nastal ten nejvyšší čas. Bude to trvat a nečekej zázraky na počkání. Tohle není terapie.

Królówczana Smuga se na nové desce Konwulsanki pouští víc do experimentování a lámaní melodií. Oproti předchozímu albu Sport Patriotyzm Militaria, které vyšlo v roce 2022 je tu taky víc elektroniky, která snad i budí duchy EBM nebo industrialu. Nebojí se ale ani pustit do black metalových pasáží se silným synth podtextem nebo do spletence zvuků hodit rapovou alternativu. Každá skladba je vlastně jiná, neotřelá, zajímavá. Každá je jinak temná a zamotaná. Základem je dost často i folklórní kvílení, nicméně všemožně zdeformované a pokroucené. Nic tady není tabu a hrana vkusu tu jednoduše neexistuje. Album Konwulsanki je samo o sobě dost nepříjemným zážitkem, ale v tom nejlepším smyslu slova. Zjistíš tady totiž, jak moc se dá hudba tvarovat a jak moc Tě některé zvuky zvládnou zasáhnout a najít Tvoje slabosti. Je to trochu destruktivní hudební plocha, která se nebojí pustit se tam, kde už není nic nebo kde to alespoň tak vypadá. Hudba, která zkoumá místa a prostory, od kterých by ostatní dali ruce pryč. Navíc to všechno dává smysl, i když se k němu budeš muset obtížně prokousat. Jenom tak tady nedostaneš vůbec nic a jestli budeš chtít porozumět, bude třeba hodně naslouchat. Hodně se otevřít, a to i za cenu vlastního nepohodlí, vlastního komfortu. Królówczana Smuga totiž nepřichází diskutovat, ale vyprávět Ti. Bud pochopíš nebo ne, buď budeš chtít nahlédnout do temnoty nebo ne. Všechno je jenom na Tobě. Ptej se sebe sama, kolik zvládneš obětovat, jak moc se dokážeš ponořit do hloubky svých strachů. Jak moc se chceš potkat se svými démony.

Rozhodně ale tahle cesta stojí za to. Vzdej se na chvíli toho, co znáš a zaběhnutých konceptů. Nech linky, ať se rozběhnou, kam chtějí a následuj je. Zapomeň na líbivost a melodičnost, zavři oči, ale zůstaň při vědomí. Sni, ale nepropadej se. Toulej se, ale nezačni moc bloudit. A jestli se nemůžeš v noci spát, poslouchej, možná ve zvucích kolem sebe najdeš něco, co předtím ne. Možná tam někde je schovaný klíč k nitru. Možná tam někde ve tmě čeká Królówczana Smuga. Tanec bláznů na hraně nože v bílém svátečním rouše…