Na konci listopadu tady padla zmínka o polské čtveřici Cafétrauma, která v průběhu loňského roku postupně představila několik singlů. Není to nikterak dlouhá doba, ale na světě jsou další dvě novinky, z nichž jedna byla vypuštěna na začátku prosince a druhá si odbyla svoji premiéru před pár dny, tedy v první polovině února. Track W symulacji byl podle informací posledním dílkem do skládačky EP s názvem Ciągle coś, které si můžeš dopřát v digitální podobně na streamovacích platformách. Tohle EP vlastně obsahuje všechny do té doby vydané skladby, tedy celkem pět zářezů v celkové délce skoro devatenácti minut. Aktuální věc pojmenovaná Hanami je tak zatím samostatnou jednotkou, od níž třeba bude možné se dále odrazit. No, a i tentokrát to v obou případech bude ta podivná směs melodického emíčka, pop-punku, street rapu a možná i punkrocku.

Obě dvě od listopadu nové věci stále korespondují se zvláštními pocity, kdy na jedné straně tady funguje silná a příjemná přitažlivost, na straně druhé se pořád nemůžu zbavit těch pár faktorů, které mi pořád střídavě dávají smysl a baví mě a střídavě mi nesedí. Někdy se okamžitě ztratím v líbivých melodiích nebo podivné posmutnělé rozervanosti, jindy se usmívám nad veškerými klišé a pop-punkovým kýčem. Ale nakonec vždycky přijde na řadu balanc, který jasně vytyčí hranice a člověk může v klidu pokračovat ve svém hudebním rozjímání. Cafétrauma je zvláštnost, která Ti nedá spát. Bude Tě bavit, budeš o tom myslet, občas se asi i budeš ptát, jestli to jako vážně s takovou chutí posloucháš a nejspíš budeš mít i podivuhodný výraz ve tváři podobný nerozhodnosti. Tak to prostě je, něco na tom je a je to moc dobrý.

Prosincová věc W symulacji je ve výsledku spojením toho nejvíc melodického pop-punku, kdy si budeš dalších několik týdnů samovolně prozpěvovat kusy textu nebo broukat melodie posmutněle slzavého ema, kde je ale pro jemnost určitě taky místo. První polovinu skladby máš chuť protancovat a chceš si nabrat plné hrsti veselé a rozjařené atmosféry. Druhá půlka se následně nese v melancholicky srdceryvném duchu, kam se statečně vtírá smutek, i určitá naštvanost nebo bezvýchodnost. Dva protiklady, co si nakonec podají ruce, kývnou na sebe a každý pokračuje svojí cestou. A ano, tady přesně funguje ta zvláštní chemie, kdy je mi při poslechu znovu sedmnáct a chci jen se sluchátkama na uších vypadnout ven, nemít cíl, napsat pár esemesek blízkým lidem nebo holce, co se mi líbí. A cesta zpátky je pak druhou půlkou skladby, kdy se všechna dobrá nálada vytratila do ulic města a dostavuje se strach z dalšího dne a dne po něm. A noc je pak dlouhá, nejde usnout, hlavou bouří pod tíhou milionu myšlenek a všechno v jednu chvíli bledne, aby následně mohl vystoupit obrysy. Obavy se mísí s nadšením a všechno nakonec končí v rozespalém ránu. W symulacji je planá melodií, je hravá, ale taky protkaná nití potemnělosti a smutku. Musíš projít oběma stavy, pak to bude dávat smysl.

Aktuální novinka s názvem Hanami se noří víc do sklíčené nálady, ale naprosto skvěle vybuchuje v refrénech, které jako kdyby vždycky přinášely naději do neurčitosti a nejasnosti. Mix pop-punku, ema, punkrocku a v tomhle případně snad i indie melodií zůstává a posouvá skladbu dopředu. Hanami je možná i víc snová nebo jemněji řečeno zasněná záležitost, která se roztahuje a zase smrskává. Je to jako nádech a výdech, kdy v jednu chvíli všechno plyne pryč a v dalším momentu se zase všechno vrací. A když ne všechno, tak alespoň velká část. V Hanami je ale ukrytá i jistá romantika, jež se lehce blíží patosu, ale bere si z něj nakonec jen to, co ještě sama unese. Jediné, co mi tady tak nesedí, je poněkud rozklížené sólíčko, které divně trhá track do poslední části. V celkovém vyznění se ale nakonec spíše ztratí. Hanami tak sune Cafétraume zase do trochu jiné polohy, kde se zpracovává hlavně jemnost bez důrazu na impulzivnost a protichůdnost. Takže ano, ani tohle není výjimka prazvláštní chemické reakce, kterou tahle čtveřice umí nastolit. Je tedy jedno, jestli si občas dopřeješ midwest emo, pop-punk se skate ksichtem nebo melancholickou punkrockovou jízdu. Dej si Cafétrauma a můžeš to všechno spojit do jednoho.