Tak jo, pojďme zase posbírat nějaké další střípky z domácí kotliny, co se za poslední dobu udály. Dáme si tentokrát něco opravdu nového, co Ti rozproudí krev v žilách a pořádně to rozpálí. Konkrétně tady půjde o metalcorovou střelu Wethegods, která se vytasila se svým první počinem. A že to zní fakt zajímavě, tak na to vezmi jed. Tímto jsou karty rozdány, kostky vrženy a všechno bude dobrý, teda nejspíš.

Wethegods do toho jdou s velkou parádou a prakticky za zvuku fanfár. Velkolepost je tady cítit na první na dobrou. Názvem počínaje, hudbou konče. Původně prý studiový projekt dvou kamarádů, co přerostl v nové metalcorové těleso. A nějak to jde bez vekého ostychu. Tahle trojice se v polovině ledna představila se svoji úplně první skladbou pojmenovanou Reflection. S vydáním nás všechny napínala delší dobu, až se člověk začal možná trochu obávat, jaký bude výsledek. Jako hosta si Wethegods na svůj debut přizvali Damiána Kučeru, což vzhledem k tomu, že novinka je provázena kroky ANKN records, není zase až tak velké překvapení.

Když už jsme u té reflexe nebo tady klidně můžeme s ohledem na text říct sebereflexe, líbilo se mi prohlášení jednoho ze členů kapely, který krásně shrnul vydání prvotiny slovy, že se sice nejedná o nic nového, co bychom už neslyšelx milionkrát jinde a předtím, ale že to je sakra od srdce. A vlastně proč ne, sedí to v tomhle případě skoro přesně. Reflections přináší všechno, co už znáš a všechno, co tak nějak od tohohle žánru čekáš. Přesto v sympatickém a mírně srdceryvném podání, kdy si tenhle track pustíš několikrát za sebou a on Ti pak sám bude nějakou dobu hrát v hlavě. Když ne jako celek, tak některé části zcela určitě. Připrav se na pěkně tvrdý kytary, profesionální postoje, nabroušený vokál, co polevuje v refrénech, kde se nešetří melodičností a natlakovaný závěr. K tomu si přihoď lehce eko-depkoidní text a máš výsledek. Nemůžu si pomoct, ale slyším v tom Architects, konkrétně pak track Hereafter, jen tady to není tak moc epické. Nebo taky The Amity Affliction, když na to přijde řeč. Sneslo by to za mě trochu špíny, ale ona jistá sterilita prostě k metalcoru patří, a i když něco takového poslouchám už spíše výjimečně, tak v případě Wethegods právě takovou výjimku uplatním. Jdi do toho a uvidíš, nebo teda spíš uslyšíš.