No a můžeme rovnou pokračovat hezky pěkně ve straight edge jízdě, ale v tomhle konkrétním případě o dost přitvrdíme, zrychlíme a vrátíme se vlastně i do světa sypaček. Čekal jsem od toho hodně a byl jsem na nové věci fakt zvědavý, ale to, čeho se mi dostalo, předčilo veškerá očekávání. Na nějakou prodlevu kašlu. Spadla mi čelist a chvíli jsem nebyl schopen naprosto ničeho v totální paralýze. Něco takového snad ani čekat nešlo a je to vlastně neskutečně super, jelikož podobných překvapení není nikdy dost. A tohle se povedlo na výbornou. Hned dvě nové nahrávky totiž v průběhu podzimu představila britská straight edge powerviolence formace Eyeteeh. Neuvěřitelně brutální kombinace, kde se pro mě setkávají dvě mocné síly. Ale pojďme to vzít hezky postupně. Na začátku října byla vypuštěna do světa věc s názvem State Funeral, kde najdeš šest zničujících tracků, které nedají dohromady ani tři minuty. Sehnat tenhle třaskavý materiál můžeš jak v digitální podobě, poslech už klasicky na bandcampu, tak i jako pětipalcový lathe cut pod hlavičkou Atomic Breath Records. Už to by samo o sobě stačilo. I když jen tři minuty, tak se jedná o ultimátní šílenství. Na konci listopadu se pak tahle divoká parta vytasila ještě s nahrávkou Negative Reinforcement, na níž na Tebe čekají čtyři vály se stopáží kousek pod čtyři minuty. A kromě digitální verze, o poslechu na bandcampu se asi není třeba zmiňovat, ji najdeš taky jako flexi sedmipalec pod taktovkou Crew Cuts, který je součástí dalšího čísla zinu Wiggin‘ Out. A ty nečekej nic jiného než absolutní zkázu, jasný?

Pro letošní rok je to v podání Eyeteeth v pořadí druhá, potažmo třetí nahrávka. Letos v dubnu tihle blázni představili věc, co nese název Straight Edge Violence, kterou navazují na debutové Demo z roku 2022. A i když si moje srdce už získali, tak obzvláště po poslechu State Funeral jsem tomu zcela propadl. Právě State Funeral je jedna z nejšílenějších a nejbrutálnějších věcí, co jsem během pomalu končícího roku slyšel. Totální, ale fakt totální s několika vykřičníky, bordel, chaos a hluk. Smršť netušených rozměrů, která Tě rozdrtí a nedá Ti přitom sebemenší šanci cokoliv udělat. Šest nesmyslně zdrcujících válů, kdy se jen v jednom případě dostane čas nad půl minuty. Ultimátní rubanice, co Tě roznese na kopytech. První poslech mě bez přehání uzemnil, a i když jsem do dalšího kola věděl, co můžu čekat, stejně je to neskutečná nálož. Pokud potřebuješ vyčistit hlavu, odbourat všechno a nic kromě spokojenosti necítit, tak State Funeral Ti v tom pomůže. Tohle je powerviolence jako hovado. Musíš k tomu ale přidat ještě slušnou porci temnoty a chaosu, aby to bylo ono. Fakt nevím, zda jsem během letoška slyšel něco mocnějšího a brutálnějšího. Rychlost a zuřivost jsou tady na prvním místě. Možná je to ale jediné místo, které tu je. Extrémní šílenství, po němž Ti bude jen hučet v uších, dlouho a intenzivně. State Funeral je něco, co musíš slyšet a co Tě převálcuje svoji prchavou intenzitou. Tohle je prostě straight edge violence.

Negative Reinforcement pak přináší hodně nazlobenou a řezavou porci powerviolence, která si taky servítky nijak zvlášť nebere. Není to sype taková drtička jako State Funeral, kde je to od začátku do konce na tisíc procent, ale nafackováno tu dostaneš taky hodně slušně. Negative Reinforcement vyvažuje tu nálož chaosu a temnoty, jelikož jsem si skoro jistý, že druhý takový počin v krátké době by mohl někomu způsobit vážné problémy. Temnotu tady čekej taky, chaosu o něco míň, zato se tu jde víc do tlaku a není to krutopříšná rubanice od začátku do úplného konce. Nicméně, rozhodně nepočítej s nějakými úlevami, to ani náhodou. Ono vedle State Funeral vypadá skoro každá nahrávka jako slabý odvar. Negative Reinforcement je ale velká pecka, která Tě povalí na záda a hezky si Tě pošlape. Moc toho nezmůžeš, protože zachytit tak nelítostný nástup asi vážně nejde. Pak už se všechno točí v jednom velkém a rychlém kole. A na konci to bude chtít jeden mohutný nádech a výdech, aby to člověk všechno zpracoval a celkově udýchal. Tady dojde na pévéčko s rozjezdy, kdy Ti během vteřiny ztuhne výraz ve tváři, ale i klasickou řežbu ve stylu nejde zpomalit ani za nic. A to je prostě skvělý a parádní.

Eyeteeth se na nových počinech překonali a vytřou Ti zrak. Sluch samozřejmě taky. Dva materiály v krátkém sledu po sobě, dvě šílenosti, nad kterými zůstává rozum stát. Dvě totální pecky, co jen tak nezažiješ. Takže, pojďme si to zopakovat na závěr ještě jednou. Tohle je Staright Edge Violence a rozdrtí Tě na prach. Tak jdi na to, je to skvělý až na krev.