Tohle je jedna z velkých náladovek, kterou si tak nějak schovávám a šetřím od doby, kdy jsem se k ní dostal. Získala si mě sice na první dobrou, ale když jsem ji pak poslouchal podruhé, tak ani nevím čím. A možná i v tom je ono kouzlo, jenž v sobě tahle věc skrývá. Nepoužil bych tady asi výraz neuchopitelná, možná by se víc hodilo něco jako nejednoznačná nebo přímo nejasná. Zase to však bude o zanechaném dojmu a zvláštní atmosféře. Řeč tady je o dánské emo-hardcore trojici Omsorg z Aalborgu. Tahle parta totiž vydala v lednu letošního roku hodně povedenou desku s názvem Moments, Movements. Najít ji můžeš v digitální verzi s poslechem klasicky na bandcampu, ale taky jako dvanáctipalcový vinyl a kazetu. Kazetou si vzali na starosti v Nasty Cut Records, vinyl vznikl v kooperaci několika labelů, kdy se konkrétně jedná o Another Day Records, 5FeetUnder Records, RipCord Records, Nasty Cut Records, Akaip Records, Heartland Records, Dingleberry Records, Entes Anomicos. Pro Tebe je tu připraveno celkem deset skladeb, které dají dohromady něco kolem třiceti minut a budou Tě bavit. Omsorg se totiž umí krásně ponořit do melancholické nálady, stejně jako naostřit hrany a pořádně to rozjet.

Co se mi na téhle desce líbí asi nejvíc je skutečnost, že jakmile začne hrát, tak se od ní vlastně nejde odtrhnout. Naprosto Tě totiž vtáhne a bude Tě pevně držet za ruku, dokud Ti neřekne všechno, co má na srdci. A že toho je celkem dost. Navíc, už výše zmíněná nejednoznačnost se tady prolíná a míhá po celou dobu, kdy Moments, Movements hraje. Vždycky, když už jsem si tak nějak říkal, že už to mám a jen si obtáhnu obrysy, tak to zase zmizelo. Ve výsledku ale můžeš počítat s hardcorem, punkem, emíčkem a možná screamem, a to v nejrůznějších poměrech, kdy je jednou něčeho víc a jindy zase míň. Zní to banálně, ale není. Jediná věc, na kterou jsem na konec přišel, že i v případě Omsorg slyším spoustu známých melodií a částí, které si prostě s ničím konkrétním nespojím. Výjimkou je tady pro mě podobnost se zvukem alba Turn It Around od Comeback Kid, které jsem kdysi dávno měl dost oposlouchané. Dále už jsou to neurčité střípky, které spojuje jen žánrová podobnost. Ale na tom asi nesejde. Buď je to vážně jen dojem jakési neurčitosti nebo to možná dojde objevení časem. Kdo ví.

Moments, Movements bych osobně rozdělil na dvě části. Ta první je více syrová s ostře řezaným zvukem, je víc neurvalá, možná i rozdrčená a víc bez servítek. Prostě se Ti dostane dávky zběsilého emo hardcoru nebo klidně i post-hardcoru ohlodaného víc na kost. A musím říct, že mě právě první půlka desky baví o něco míň než ta druhá. Ta totiž přináší víc strhujících a intenzivních pasáží a řekl bych, že je i více melodická a rozervaná, pokud jde o projev. Za mě jde víc do hloubky a více si pohrává s atmosférou. K tomu není tak moc ukřičená, což v tomhle případě dodává na energičnosti, jakkoliv to může pro někoho znít divně. Do toho je potřeba ještě přidat slušnou dávku zuřivě podané melancholie a je to pak absolutní paráda. A třeba takovou skladbu Love Among Ruins jsem si naprosto zamiloval a místy tu běhá mráz po zádech, jak silné to je. Není to ale jediný track, který způsobuje husí kůži. Jako celek to prostě sedí pohromadě krásně, a tady bych hledal ten silný magnetismus, kterým Omsorg na novince disponují a kterým si Tě hodlají získat. Možná se Ti do hlavy nevryje žádná melodie, ale jako celek to v Tobě zanechá něco těžko popsatelného. Něco, co si budeš chtít od času připomenout.

Moments, Movements je můj černý kůň aktuálně probíhajícího roku. Čím víc tuhle věc poslouchám, tím víc mě dostává a tím víc se v ní ztrácím. Nabízí i místa, kde zvuk docela tlačí na pilu až do lehce nepříjemných poloh, stejně jako pasáže, kdy se na Tebe všechno valí a Ty máš chuť jen řvát, dokud Ti nedojde síla nebo vzduch plicích. Takže ano, i tady můžeme mluvit o jisté porci temnoty, ale spíš té vnitřní, kdy se dostávají na povrch bolesti a nepříjemné pocity. Nicméně, pouze jako forma katarze nebo terapie. Jestli se po poslechu budeš chtít svalit na postel a dlouhou dobu jen bezcílně koukat do prázdna, tak to není špatně. A není špatně ani, když necháš průchod emocím, které Ti budou dělat společnost. Vlastně by se celá atmosféra tohohle počinu dala shrnout částí textu: hold you breath, dive right in, take my hand, i’ll show you in. Zadrž dech, zavři oči, natáhni ruku a nech se vést. Omsorg Ti ukážou cestu, ukážou Ti něco, na co budeš hodně dlouho vzpomínat. Tak zadrž dech.