A můžeme zase pokračovat v tuzemské hardcore jízdě, která v poslední době nabrala parádních rozměrů. Pro tentokrát je třeba se vydat na západ Čech, a konkrétně pak do Plzně, kde to, pokud jde o hardcore, vážně žije. A je strašně fajn vidět nadšení, zápal a takovou tu nakažlivou radost z hraní. Což v Plzni bezesporu mají. Stejně jako nějakou tajnou zásobárnu energie, která to celé uvádí do chodu. A to se potom dějí hodně zajímavé věci. A stejně tak tomu je i v případě nové desky rozjeté čtveřice Hyacinth, jejíž jméno se už nějakou chvíli v různých obdobích skloňuje. Novinka nese název Look Who’s Alone Now a vyšla ve druhé polovině května. Najít ji můžeš jako digitál s poslechem třeba už klasicky na bandcampu, ale také jako dvanáctipalcový vinyl, po kterým je podepsáno Day After Records. Čeká tu na Tebe pořádně svižný, dravý a drzý hardcore, který Ti v devítí skladbách na ploše necelých patnácti minut dá solidně zabrat. Tohle je totiž hodně povedený nářez, co se moc nekouká kolem sebe a klidně Ti zasadí jednu nebo dvě rány. Z každé strany.

Jméno Hyacinth začalo poprvé rezonovat v loňském roce, po vydání debutové nahrávky Demo 2022. Asi mi v tomhle ohledu trochu ujel vlak nebo jsem to prostě spíš tolik nevnímal, ale k poslechu tehdy nedošlo. Jenže, tohle jméno se začalo celkem rychle skloňovat o něco více a častěji, a to už se jaksi probudila zvědavost. Vlastně ani nedokážu říct, proč jsem poslech takovou dobu odkládal. Slyšel jsem sice nějaké útržky, ale přiznám se, že mi to nešlo dohromady s tím poblázněným vyprávěním o tom, jak je všechno super. Několikrát jsem se i dostal k tomu, že bych mohl Hyacinth vidět naživo, ale ani tohle až donedávna moc nevycházelo. Takže zůstala jen jakási mlhavá představa o hardcore kapele z Plzně a k tomu značka hype HC.

Všechno se u mě ale radikálně změnilo poměrně nedávno, kdy jsem prohnal novou desku ušima, a ještě konečně stihl Hyacinth při živém setu. A nezbývá než se ptát, na co jsem zatraceně takovou dobu čekal. Vždyť tohle je prostě absolutní paráda, která Tě vyklepe z kalhot raz dva. Nadupaný a neskutečně svěží materiál, který má sílu to tady značně rozpohybovat. A ještě se sluší říct, že jsem po poslechu Look Who’s Ale Now vážně čuměl, co to tady máme za kapely.

V Hyacinth se sešli dobře známé tváře plzeňského hardcoru, které můžeš znát třeba z dalších souborů jako LiliXElbe nebo Decultivate. Tahle nezkrotná čtveřice přináší naprosto nekompromisní hardcore řežbu, která je připravena Tě roztrhat na kusy. Hned od začátku na plné obrátky. Devět hodně moc dravých a zběsilých songů, které budeš ještě nějakou tu dobu rozdýchávat. Zvuk ostrý jako břitva, nezdolná síla a šílené tempo, bez vytáček bez kudrlin. Jenom jedna jediná skladba ze všech devíti vydaných se dostane přes dvě minuty, jinak je to prostě taková vichřice, že bude lítat všechno kolem. Hyacinth totiž moc dobře vědí, jak Ti to celé dát sežrat, kam udeřit. Daří se jim to vážně dobře a nová deska je tak brutální a nevybíravý kopanec do žeber. Hlavní roli tu ale hraje mocná energie, která po pár vteřinách mění Hyacinth v neřízenou střelu. Jednoduše je to šílenost, půjdou Ti oči šejdrem a nebudeš stíhat, co se to vlastně děje. Hodilo by se i tady napsat něco o průvanu nebo svěžím větru. Jenže tohle není žádný vítr, ale tajfun jak blázen, co Ti prorazí uši a způsobí tak silné otřesy, až bude dunět země pod nohama. A to ber jako fakt a tečka.

Tah na bránu je tady naprosto zdrcující a nenechá Tě na pochybách, že by to mohlo být někdy jinak. Jedna palba za druhou v nelítostném sledu. Rychle, hrubě, tvrdě. Tahle deska představuje dynamit, který po zážehu a obrovské ráně za sebou zanechá jen obří díru v zemi. A ty ze sebe budeš muset nějak dostat zbytky trávy, hlíny a vůbec všeho možného, co vylétlo do povětří. A do toho budeš taky jen nevěřícně koukat na to, co se právě odehrálo. Hučení v uších ber za naprosto normální, stejně jako třesoucí se ruce. Takhle to totiž po poslechu je, smiř se s tím. Hyacinth to totiž jinak neumí a je to jedině dobře, protože něco takového tu chybí, teda vlastně chybělo. Aktuálně je už všechno v pořádku.

Look Who’s Alone Now mě baví tím, jak moc nadupaná je. Jak strašně dobře to šlape a kolik energie Ti dokáže vlít do žil. Baví mě tím, že si nebere žádné servítky a prostě to sype jedna báseň. Baví mě, že se to obejde bez velkých řečí a siláckých postojů. Baví mě i to, jak moc pozitivní nálada z toho vyzařuje, i když se tu nasraností taky dvakrát nešetří. Má to bez pochyb svoje jedinečné kouzlo, které Tě sestřelí. Jestli má nějak vypadat moderní pojetí hardcoru, tak právě takhle, jak servíruje tahle plzeňská formace. Look Who’s Alone Now je něco, co musíš slyšet, neexistuje jiná možnost. A jakmile se k tomu dostaneš, budeš to točit pořád a pořád dokola. Už tedy není na co čekat. Jestli potřebuješ dobít baterky nebo chceš zažít pořádnou jízdu, tak seš tady správně. Jen bacha na to dávkování. Hudba Hyacinth Tě totálně rozseká…