Tohle je teda neskutečná palba, co Ti okamžitě vyrazí dech. Krátká, ale nadmíru intenzivní věc, která převrátí během pár okamžiků všechno vzhůru nohama. Takhle by to s tím hardcorem jako vážně šlo. A že to obecně ve Švédsku umí, o tom jsme přesvědčili už tolikrát. Tak se pojďme na tuhle severskou řežbu podívat. Zrak je třeba upírat na jih Švédska, a to konkrétně do Göteborgu, kde sídlí vegan straight edge hardcore formace Disavow. Ta ve druhé polovině května vytasila z rukávu novou nahrávku pojmenovanou On the Verge. Po čtyřech letech od posledního počinu. Tenhle našlapaný materiál je k dispozici v digitální podobě s poslechem třeba klasicky na bandcampu, a taky jako kazeta, který vznikla pod křídly No Heroes Records. Čeká tu na Tebe parádní porce zběsilého hardcoru, narvaná do čtyř skladeb s celkovou stopáží, co jen lehce přeleze přes pět minut. Nečekej ale nic jiného než totální nářez, po jehož doznění budeš plivat krev.

Disavow do toho jdou na novince pekelně zostra. Žádný rozkoukávání, žádný nesmělý přešlapování na místě. Žádný dlouhý rozjezdy a žádný oťukávání. Pěkně na střed a hezky tvrdě hned od prvních tónu, kdy dostaneš takovou ránou, až uvidíš přímo za sebe. A pak už to je všechno v tak rychlém a zdrcujícím sledu, že nestačíš ani moc vnímat, co se vlastně děje. Budeš cítit jen neutuchající tlak a bolest pulzující hluboko ve spáncích. Tohle je totiž absolutně nekontrolovatelná smršť, která stíná hlavy a trhá ruce. A nepotřebuje k tomu ani moc času a ani moc velké úsilí. Jakmile se do toho pustí, létá všechno kolem a je slyšet jenom tříštění skla. A po skončení celého tohohle řádění budeš chvíli jen nehnutě stát, případně se pomalu sbírat ze země a ptát se, co to jako mělo být. A jestli se Ti to celé náhodou jenom nezdálo.

Nezdálo, věř tomu. Tohle je skutečnost, která Ti dorazila nakopat půlky a nebude ji zajímat, jestli se Ti to líbí nebo ne. Prostě k Tobě vtrhne a spustí svoje běsnění. Že je to síla brutálních rozměrů, to poznáš velice rychle a velice snadno. Samozřejmě, někdo by mohl namítnout, že to jsou přeci jen čtyři songy a jenom pět minut. Jenže tohle není jen tak, tohle je jednoduše destrukce, která je totálně nepředvídatelná. Odhadnout tu můžeš možná tak začátek a konec a ani tím bych si nebyl tak docela jistý, protože to je prostě šílenost. Po poslechu Ti zůstanou jen svrbící prsty a prazvláštní chuť na jazyku. A neodbytný pocit, že to celé chceš dát znovu.

On the Verge mě baví svojí nekompromisní energií, která se tu rozlévá do všech stran a můžeš si ji nabrat kolik chceš. Dalším důležitým faktorem je tady přímočarost a síla, která je schopna rozervat i ten nejtvrdší materiál. Krutopřísné tempo a syrový sound tomu pak už jen nasazují korunu. Tohle je prostě destruktivní porce hardcoru, která si na Tobě pochutná. Syrový kytary, ze kterých tu a tam přeběhne elektrický výboj po páteři, tepající bicí a zatraceně nabroušený vokál, z něhož Ti polezou oči z důlků. Takže nakonec to celé má pouze jeden jediný minusový bod, a tím je právě délka. Tahle řezanice by mohla klidně třikrát delší a stejně by to bylo málo, stejně by se toho nešlo nabažit. Je to totiž vážně skvělý a jestli potřebuješ dobít baterky, není nic lepšího než pořádně otočit hlasitost a sledovat, co dokáže pětiminutová intenzivní nálož hardcoru. Otázkou pak zůstává, kolikrát se budeš muset zvednout ze země, než to nakonec ustojíš. Disavow Ti totiž nedají vůbec nic zadarmo. Tak zavři oči a skoč do toho po hlavě. Lepší variantu tady jen stěží najdeš.