Když už jsme u nových tuzemských kapel, co vlastně nejsou tak úplně nové a když už jsme u toho ema a taky trochu hardcoru, a když už hledáme a občas nemůžeme najít, a když už to možná chce začít dávat…
Jsou čtyři hodiny ráno, ještě před hodinou a půl jsem byl šíleně unavená bytost, ale teď intenzivně a zároveň v klidu zpracovávám dojmy. A dává to smysl, i když se mi za chvíli nebude chtít vstávat a budu obracet oči v sloup…
Ano, je to tak. Světla, kamera a akce. K tomu solidní humbuk a kolem nadšeně zdvižené palce a uznale pokyvující hlavy, možná dokonce přemítající nad tím, že tohle tady ještě nebylo. Vyvažování skepticismu a upadající argumentace někde na pomezí „to je…
No, a když už jsme u těch sólo projektů a u šílených věcí, tak proč v tom nepokračovat, že ano. A tohle je teda ve výsledku šílenost snad ještě větší. Poskládaná z různých částic, které se občas tváří, že vůbec nejdou k sobě,…
Crust už je out, tak si sundej tu nášivku Hellshock. Protože černá vrána k černý vráně sedá a míň piva, víc crustu je lepší než drátem do oka. Ale taky jak to přijde, že jo, protože zase si nebudeme nalhávat, že…
Tak co třeba zase nějakou pořádnou a nesmyslně rychlou sypačku, která Tě kopne mezi nohy, naplive Ti do tváře a zmizí tak rychle jak přišla. Zůstane jen neurčitý dojem po zanechaném chaosu a bude potřeba přepočítat žebra a možná i…
Je chladné ráno 29. srpna. Po další vlně spalujících veder je už třetím dnem zataženo a v nepravidelně dlouhých intervalech přichází déšť. V jedné z klidných ulic na okraji Prahy je u polorozpadlého stavení nalezeno v kůlně za domem tělo ve značném stádiu rozkladu.…
© 2024 Na Druhé Straně Řeky — Běží na WordPress
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑