Některé věci se moc nemění, a je to v jistých případech i dobře. Nejde ani tak o jistoty, ale spíš o skutečnost, že něco zůstává tak, jak si to třeba pamatujeme. Byť i my sami se měníme, stejně jako svět kolem nás. Možná to celé nakonec bude o pocitu, že se toho tolik nezměnilo. Ale možná jde prostě pořád o ten stejný směr. Jak už jsem několikrát zmiňoval, tak doby aktivního poslouchání ska-coru už jsou pryč, a i když se tu a tam ještě v tomhle aktivuju, tak nakonec dost často skončím u starých a známých věcí. Důvodem může být zcela jistě i fakt, že nových věcí, jakože fakt nových, v tomhle ranku moc nevzniká, takže ten návrat k prověřeným klasikám je vlastně i dost očekávatelný.

Nicméně, kapelou, která mi otevřela dveře do ska-coru, teď je skutečně řeč o ska-coru a ne o crackrocksteady, byli britští Random Hand. Punk, hardcore a ska ve špinavým provedení bylo něco, co mě bez keců dostalo do kolen a chtěl jsem toho víc. Pokud si dobře vzpomínám, tak jsem tyhle šílence viděl i dvakrát naživo a bylo to vážně skvělý. I u Random Hand ale platí, že jakkoliv jsou pro mě zásadní, nemám doma celou diskografii, neznám všechny texty a nesleduju jejich počínání nikterak aktivně. Ale jedna za zásadních kapel to je určitě a věci jako „Play Some Ska“, „Scum Triumphant“, „Anger Management“ nebo „Morally Blind“ můžu poslouchat i po X letech pořád dokola a nejen to, občas mi automaticky naskakují v hlavě. Vlastně celá deska Another Change Of Plan je skvělá a asi ji nikdy nebudu mít dost. A upřímně bych se v právě v případě Random Hand spokojil i s tím, kdyby jinou desku nevydali, jinou desku od nich zas až tak nepotřebuju a jinou jsem popravdě ani nikdy moc neposlouchal. Another Change Of Plan je pro mě základ a hotovo. Samozřejmě znám tracky i z jiných desek Random Hand, ale…prostě tak.

Když jsem se tedy před nějakou dobou dozvěděl, že Random Hand vydali v roce 2023 self titled desku, poněkud jsem rozjímal nad tím, jestli ji chci slyšet. Nechtěl jsem, aby to dopadlo jako třeba v případě Luvdump, jejichž Demo jsem miloval a pořád ho rád poslouchám, ale postupem času se z Luvdumpího ska-coru stal prostě a jednoduše punk a vytratily se prvky, co jsem měl rád. Jenže, zvědavost byla větší, a i kdyby nakonec tahle zatím poslední deska stála za nic, tak Another Change Of Plan se tím nezmění, že jo. No, a tím se vlastně dostávám k tomu, že jsem po poslechu mohl spokojeně konstatovat, jak se u Random Hand ve své podstatě nic nezměnilo a že je to výborný, protože tohle je kapela, kterou si pamatuju a hraje tak, jak si ji pamatuju. Co na tom, že tohle album vyšlo v roce 2023, když zní jako z roku 2010 nebo 2012.

Deset tracků, stopáž lehce přes třicet minut, album v digitální podobě s poslechem na různých místech, ale taky kompaktní disk nebo vinyl, oboje v režii Bomber Music. Hudebně nic revolučního, nic extra zvláštního. Spíš poctivá ska-corová špína s charakteristickým zvukem a projevem. A ano, přesně tohle na tom miluju. Ten do jisté míry jedinečný zvuk, podle něhož Random Hand dost jednoduše poznáš. Špíny sice lehce ubylo, ale i tak je to v mnoha ohledech stará známá a skvělá lopata. Pokud existuje old school punk nebo punkrock, tak tahle britská čtveřice bez jakýchkoliv keců reprezentuje old school ska-core. Klapavý rytmus, rezavý trombon jako osamocená dechová sekc, protože někdy prostě není potřeba pět dechů, když to zvládne jeden a do toho hardcore punk. Random Hand dál hrdě a asi i hrdinně nesou ska-corovou pochodeň a co se děje kolem je jich dost jedno. Přinejmenším to tak vypadá. Miluju to a rozhodně s tím nehodlám přestat.

Nebudu tady pět ódy, jak je self titled album úžasný, i když bych mohl a vlastně svým způsobem úžasný opravdu je. Je to deska, kterou si můžeš pustit kdykoliv, několikrát za den, jednou za měsíc, jak budeš chtít. Je to deska, k níž se budeš vracet, protože ji znáš, i když to může být jen dojem. Stačí jeden poslech a budeš mít pocit, že ji znáš roky, že tady byla vždycky. V tom je dost možná celé kouzlo. Ale dost možná v tom hraje roli taky ona náklonost jak k žánru, tak i k samotné kapele. Nevadí mi to, není to negativní faktor. A když nad tím tak přemýšlím, není to ani pozitivní faktor. Je to zcela jednoduše fakt. Stejně jako to, že vyšla po osmi letech od předchozího počinu Hit Reset. Pokud nebudeme tedy počítat Hit Remix. Mění se tím něco? Ne. Je v tom něco víc? Absolutně ne.

Deska plyne až moc hladce. Najdeš tu pár skladeb, co Ti na první dobrou zůstanou v paměti, ale bez opakovaného poslechu je snadno zapomeneš, což Tě donutí se vracet, protože melodie budou chtít ven. Dostane se Ti taky několika tracků, které se nebudeš po doběhnutí desky pamatovat, ale moc dobře budeš vědět, že pokud by tu nebyly, tak by to nebylo ono. Dostaneš žánrovou klasiku, trombon, ska, říznou a energickou palbu, ale i pomalejší skladby na jakési rozjímaní nad tím, co všechno Random Hand představují. Dostane se Ti všeho, co dobře znáš a co chceš slyšet. Po osmi letech se pokračuje tam, kde se skončilo. Nebo tak, kde se před mnoha a mnoha lety začalo. Tři videoklipy, lámané pohyby zpěváka a trombonisty v jedné osobě. Není co vytknout, všechno sedí. Detaily tvoří celek a celek je tvořen z přesně do sebe pasujících detailů. Tahle deska nemá chybu, ale něco takového Tě nemůže překvapit. Old school ska-core strikes back, v plné síle, přímo do tváře. Tady není o čem.

Jo, a jen tak mimochodem, zpěváka a trombonistu Robina Leitcha můžeš slyšet taky na nové desce pražské ska-punk/ska-core kapely Jet8, konkrétně pak v tracku Less Than You.