Make powerviolence double underline again. Má to bezpochyby něco do sebe a přinejmenším to zaujme. Já se chytím téměř stoprocentně. Takže, jakmile někde zahlédnu do očí bijící dvojí podtržení pod názvem kapely, stačí jen pár vteřin a už jsem ve vyhledávacím módu. Nejinak tomu bylo v tomhle případě, kdy jsem na danou kapelu narazil někde na plakátu. Chvilku samozřejmě zabere napěti, jestli všechno sedí tak, jak má a pokud ano, tak už se nedá nic dělat. A kupodivu to není ani tak dlouho, co jsem tuhle šílenou záležitost našel. Jmenuje se Cheswick, je z Francie, na začátku října se na světlo světa dostala první nahrávka téhle kapely a pod jménem se může pyšnit dvěma čarami. Tahle prvotina se jmenuje stručně a jasně EP 2024 a najdeš tu celkem deset tracků nacpaných do sedmi minut a třinácti vteřin. Uvádí se, že tenhle materiál vyšel u Weekend On Monday records i ve fyzické kopii, dokonce to vypadá na kazetu, ale žádné další info k tomu není. Obecně, nejenom k prvnímu EP. No a mě tohle ukrutně zajímá, jak jinak taky.

Cheswick servírují naprosto parádní porci pévéčka, možná s trochou grindcoru. Absolutní jízda, která do Tebe bez nějakého vybavování strčí a nechá Tě ochutnat prach na zemi. Krátký a rychlý skladby, po nichž toho kromě neodbytnýho pocitu a nejspíš i pár vyražených zubů moc nezbude. Jo a samozřejmě zdvižený obočí, což snad ale ani nemusím zmiňovat. Je to neurvalý, zdrcující, ukřičený, tak akorát špinavý a dostatečně syrový. Cheswick se svým debutem splňují vesměs všechny předpoklady k tomu, aby byl člověk unesen a rozsekán. Nemůžu si pomoct, ale tohle je zatraceně moc dobrý. Povětšinou totálně smrtící tempo a jednotlivé tracky za sebou v nekompromisním sledu. A tam, kde se nejde až na dřeň, tam dojde na pomalejší, ale o to hutnější a výživnější pasáže. Prostě to jede a funguje, co chceš asi tak slyšet. Songy až na dva případy pod minutu a maximální nasazení, co Ti udělá díru do hlavy. Jde tady přeci o násilí, no ne?

Bavím se velice a pouštím tuhle sypačku pořád dokola. Jasně, Cheswick nepřináší nic nového, můžeš s klidem říct, že jde o další rubanici v pořadí, ale… Jde z toho brutální energie a zní to ostře a svěže zároveň. Asi jako když si po ránu dáš k snídaní pár chilli papriček a pak si pro jistotu promneš prstama oči. Tenhle debut má pro mě hodně moc zajímavou jiskru, která působí přesně tam, kde má. Je v tom taky prapodivná čistota, což možná dohromady se zmíněným špinavým zvukem nemusím dávat smysl, ale to už vezmi čert. Já s tím nepřišel, ani si něco takového nevymyslel. Já pouze znovu a znovu chci zažít to nelítostné sevření a běsnění, co se po úvodním intru s velkou parádou dostaví. Tohle je prostě P O W E R V I O L E N C E, neuděláš s tím nic. Buď to běž rozdýchat nebo se s něčím takovým vůbec nepouštěj do křížku. Cheswick nepřijímá omluvy, ani se nijak moc neohlíží. Jestli se chceš přidat, tak pohni a jestli nechceš, tak pocítíš, co bude následovat. Musím zcela na rovinu říct, že tohle EP řadím v daném ranku k tomu nejlepšímu, co jsem letos slyšel a jsem s tím více než spokojen. Cheswick nabízí něco, co chceš a dost možná i potřebuješ. Nebraň se tomu, tahle cesta je správná.