A pro změnu si zase můžeme dát jednu zatraceně rychlou, zběsilou a hlučnou záležitost, která už je na světě taky nějakou tu dobu. Nicméně se ale nejedná o nic moc starého, jen jsem se i tady dostával k poslechu poměrně dlouho s ohledem na to, jak rychle bylo nakonec tohle setkání vyřízené. Co taky čekat od nahrávky, která nese název Simply Fast, že jo. O to víc, když za ní stojí tuzemská powerviolence/grindcore čtveřice MikexWazowski, jež umí řádně kopnout do vrtule. Tahle věc vznikla na konci května, a kromě klasické digitální verze, kterou můžeš najít třeba na bandcampu, existuje taky v podobě kazety, která vyšla u Šváb Records. Desset skladeb je tu natěsnáno do osmi minut a můžeš tak čekat syrovou a hodně přísnou smršť, která s ničím kolem sebe úplně nerozpakuje. Jak jednoduchý to někdy je, jak jednoduše rychlý a výživný. MikexWazowski Ti dají přesně deset důvodů, proč je to tak moc dobrý.

Wazowski si jede svoje, nemá problém Ti vztyčeným prostředníkem zamávat těsně před obličejem. Buď přijmeš nebo bude lepší se zdekovat, moc jiných možností není na výběr. Přijde mi, že se tahle čtyřka na novém materiálu trochu víc utrhla z řetězu a vyšla vstříc větší dávce chaosu. Což je ale jedině dobře, protože na první dobrou Ti Simply Fast prostě udělá díru do hlavy. Neurvalá smršť válcující cokoliv, o čemž můžeš v krátkých chvilkách přemýšlet. Syrový nářez přepisující všechny možné i nemožné představy a vzorce. Grinding powerviolence jako kráva, špinavý, hrubý a bez špetky respektu k zaběhlým pravidlům. Zvuk ostrý jako břitva a zároveň dostatečně mohutný, aby Ti zvládnul polámat pár kostí. Tak trochu tu myslím na Sickmarck, ale je to spíš chaosem poháněná vzpomínka a myšlenka na to, jak by svět mohl vypadat pár vteřin před vlastním roztržením. S pokrčenými rameny si můžeš v klidu říct svoje „proč vlastně ne?“ a vrhnout se do běsnící bouře.

Přijde mi, že oproti poslední nahrávce, kterou je splitko s Lady Gaza, si MikexWazowski řekli, že by bylo fajn ještě víc přitvrdit, a to nejlépe ve všech ohledech. Něco jako pojďme udělat tak moc šílenou věc, jak to jenom bude možné. Povedlo se, zcela jistě. Nabroušený kytary vyvádí na pozadí neurotických bicích, a to celé žene vpřed hysterický vokál, který jako by dával tušit příchod posledního vtělení Ježíše Krista. Pak už přichází jen instantně chaotický filtr, kdy všechno zbytečný musí pryč. Simply Fast má koule a určitě se je nebojí ukázat. Textová stránka věci pak tepe do živého a hrabe se v současných společenských poměrech. Co velice kvituji je fakt, že se MxWx nebojí mířit i konkrétně a nazvat věci pravými jmény. Prostě žádný schovávačky. Tím mířím zejména na skladbu Neobyčejný žůr, která nelítostně komentuje jisté poměry v jisté části (a)politckého spektra punku. Hledáš provokaci? Tady ji máš plnou hrst, tak se nažer. Žádná nenávist, ale jen ryzí nenávist. Barevný protiklady v černobílém provedení a snaha sám sobě rozštípnout hlavu sekerou nalezenou v kůlně. Něco jako neortodoxní forma zábavy mimo davy. S čím ale naopak trochu bojuju, tak je občasná vokální nečitelnost. Tu a tam prostě není tomu šílenému řevu rozumět, a ještě horší je situace v případě backvokálu. Což je občas i docela na škodu v místech, kde texty drží nůž u krku a kde by se alespoň za mě hodil větší důraz na celé sdělení. Nicméně je ale Simply Fast hodně povedeným albem, co Tě v osmi minutách totálně rozebere. Takže, jestli prahneš po něčem hodně zběsilým, tak MxWx jsou tady, aby Ti vykouzlili úsměv na tváři.