Straight edge hardcoru sice asi není nikdy dost, ale co takhle trochu jinýho sxe kalibru? Ani to není zase takový problém, a ne, nepůjdeme ani směrem do metalu, metalcoru nebo powerviolence či hip-hopu. Tentokrát si totiž dáme straight edge screamo, co se Ti zažere hluboko pod kůži a bude Tě z něj krásně mrazit po celém těle. Na konci ledna totiž v Dallasu vzniklo parádní Demo, které má svědomí formace s názvem xheartworksx. Najít a poslechnout si ho v digitální podobě můžeš klasicky na bandcampu, ale dostalo se i na kompaktní disky v DIY duchu. Nachystány jsou tady na Tebe čtyři rozervaný, ukřičený a syrový pecky, jejichž celková stopáž se jen lehounce přehoupne přes jedenáct minut. Očekávej srdceryvnost, která v Tobě zanechá dost silnou stopu, tohle je totiž fakt hodně povedený materiál.

Znovu musím říct, že mě takhle špinavé a syrově znějící počiny fakt baví. V případě xheartworksx to má opravdu neskutečnou sílu a zvláštně přitažlivý náboj. Zní to vlastně jako nahrávka z devadesátek, kterou prostě chceš zcela náhodně objevit a ulítnout si na ní. Takové zapomenuté demo, na které když narazíš, tak Ti to vyrazí dech a několik dalších dní nebudeš chtít a ani nebudeš moct poslouchat nic jiného. Popravdě řečeno jsou pro mě tyhle emo/screamo vody starších časů docela neprobádanou oblastí, ale čas od času se v nich rád ztratím a vždycky jsem překvapen, jak moc skvělý věci tu najdu. A xheartworksx přesně takhle zní, byť jejich Demo vyšlo na počátku roku 2024. Umím si představit, že pokud by něco takového vážně vzniklo někdy v devadesátých letech, mohlo by se to v současnosti dočkat znovuvydání s čistším a usazenějším zvukem (třeba jako tomu bylo minulý rok v případě In Loving Memory…). Ale už dost rozplývání se nad devadásetkovou rozervaností a jiskrnou atmosférou chytající srdce ostře do dlaní. Tohle je aktuální počin, co prostě a jednoduše zní neuvěřitelně a dostane Tě na první dobrou.

Baví mě tady všechno, od začátku do konce. Melodicky roztřesený kytary, co se umí utopit v chaosu balancujícím klidně někde na hraně emo violence, na kusy roztrhaná atmosféra, co emotivně kope všude kolem sebe, hystericky uřvané screamo pasáže, z nichž bude mít bez keců husí kůži, ale i neučesaná melancholie, která se pravidelně noří do šedého smutku a možná se i tváří jako zničující romantika. Zvuk občas sice dost tahá za uši, ale i tohle si sedne a budeš milovat to hučení provázející celý materiál, stejně jako skřípání a pískání, když chaos nabere pořádně na síle. Jestli si u toho vzpomeneš na Mohinder, Tristan Tzara nebo Portraits of Past nebo třeba i Comadre, tak nic z toho není špatně a kusy si vážně můžeš zachytit. Dost možná v tom uslyšíš i něco jiného, ale půjde převážně o náladu a zvuk.

 V Texasu se za poslední dobu vynořilo poměrně dost zajímavých projektů dotýkajících se straight edge a tahle dallaská parta patří k tomu nejzajímavějšímu. Navíc, po pár prvních posleších jsem nechal xheartworksx uležet, a když jsem se k tomu po kratší pauze vrátil, je to ještě lepší, než když jsem to slyšel naposledy. Nějak záhadně tu vynikne ta absolutně neurovnaná a chaotická atmosféra, která postupem času dostává tvar. Jenže, i kdyby se člověk snažil sebevíc, nějakou finální podobu tomu nedá. Do velké míry je tenhle počin prostě nezachytitelný, nepoddajný, nestálý. A i tom je jeden z aspektů, který mě na něm dostává. Tak se do toho běž ponořit, protože tohle je něco, co by Ti rozhodně nemělo uniknout.