Mluvilo se o tom už nějakou tu dobu. Ale zároveň kolem toho bylo zvláštní ticho. Takové to napjaté, jaké bývá v létě před bouří, kdy se černé mraky pomalu přibližují, až nakonec všechno v jednu vteřinu vypukne a svět se prohne v kolenou. Přišlo to na jaře, kdy ještě krajinu tu a tam sevřela ledová pěst zimy, i když promrzlou půdou už pomalu prorůstaly zelené výhonky nového života. Sluneční paprsky nabíraly na síle a večery voněly mokrou hlínou. Tehdy se to stalo. Tehdy se na svět dostalo splitko nebývalé síly. Tuzemská blackened hardcore formace Kronstadt si podala ruku s polskou crustovou smečkou Witchrite. Společně se vydaly zatlouct hřeby do rakve tohoto světa, a to bez nejmenšího odporu. Tahle nálož vyšla kromě digitální podoby, poslech klasicky třeba na bandcampu, taky jako dvanáctipalec, pod kterým je podepsáno hned několik labelů. Konkrétně se jedná o DIY Kolo Records, 783 Punx, Wargame Records, Nieroby Records, Stradoom, Rejected Abuse Distro and Label, Panic Movements Records a Cult of the Bear records. Připrav se na dva brutální vály na straně Kronstadt v délce blížící se třinácti minutám a osm našlapaných tracků na straně Witchrite s podobnou stopáží. Příprav se na to, že budeš muset přinést nějakou tu oběť.

Kronstadt zachází s temnotou zručností, která nám, běžným smrtelníkům, zůstane navždy skryta. Obrací v rukách dešťovou hůl a vydávají se na cestu vedoucí přes mokřady, lesy i hory. Za dne, i za noci. Bez přestávky, bez oddychu. A táhnou s sebou chlad a oblohu plnou temných mračen. Poklekni, dokud je čas, skloň hlavu před tímhle kolosem, který Tě rozdrtí v prach, kdykoliv si jen usmyslí. A pak už se jen dívej, co se bude dít dál. Se zatajeným dechem a nepříjemným chvěním v nohách. Ale nech to všechno proudit, nesnaž se utíkat, ani bránit. Povol a poddej se, staň se aspoň na chvíli součástí toho velkého putování. Buď u toho, protože tohle Tě prostě pohltí. Naléhavost a intenzita trhající skály, řev, co nahání hrůzu a totální běsnění zdrcující bouře. Potrhaný a rozervaný svět, který ale po krátké době dojde obnovy. Až louky, pole a údolí opět ozáří slunce a všechnu vodu pohltím zem. Až odezní hromy a blesky sužující krajinu, do níž jsou vepsány stovky příběhů. Zastav se a poslouchej, nech znít ta vyprávění o světe kolem nás.

Witchrite představují hrubou a neotesanou sílu. Nezkrotný živel, který pustoší a ničí. Zjeví se rychle a nečekaně a stejně tak i zmizí. Nebudeš vědět, z jaké strany, a jak devastující to bude. Nebudeš ani tušit, že se k něčemu schyluje. Nestačíš udělat vlastně vůbec nic. Můžeš jen nehybně stát a sledovat celé tohle řádění. Snažit se s co nejmenšími ztrátami přečkat tuhle bouři. Až to začne, zapomeneš na všechno. Zběsilost mimo stupnici a intenzita tlačící Ti na hrudní koš s nebývalou brutalitou. Celé tělo v jedné velké křeči a snaha čelit mocným silám. Tahle polská vichřice chřestí okovy, které jí podařilo utrhat cestou, řinčí a rozsévá zmar. I dlouho po jejím odeznění se budeš děsit zvuku chrastících řetězů a ze snu Tě bude budit i jemné šumění větru ve větvích stromů nebo dešťové kapky bubnující na parapet. A až se v dálce zableskne a zem pod nohama zaduní, budeš vědět, že to všechno za chvilku začne.

Tohle splitko je nadmíru vydařená záležitost, která Ti přichází povyprávět o tom, jak je svět vzhůru nohama. Přichází se snahou nastolit rovnováhu, i kdyby tomu mělo předcházet obrovské vychýlení. Přichází s ničivou energií, ale zároveň s blahodárnou obrodou. Přichází s tím, co možná jen tak nezpracuješ. Přichází s tím, o čem se ještě nějakou tu dobu bude mluvit. Co se ponese za jasných večerů krajinou jako ozvěna. Než opět na malý moment nastane ticho a zavládne klid. Než svět alespoň na okamžik usne vyčerpáním. Až se tma rozestoupí mezi stromy a zahalí svět do černi…