Hluk, rachot a temnota. Asi něco takového lze celkem v jednoduchosti a rychlosti říct o polské čtveřici Serotonin Zero. Tahle divoká formace z Varšavy představila na konci března svoji novou desku pojmenovanou Broken Worlds a přináší na ní nebývale hutnou atmosféru, která na Tebe dopadne, jak těžká a mokrá deka. Novinka je aktuálně k dispozici pouze v digitální podobě, nikoho pak v tomhle směru nepřekvapí poslech na bandcampu. Časem má digitál doplnit ještě kompaktní disk jako fyzická kopie. Na playlistu čekej osm drtivých songů v celkové délce lehce přesahující osmnáct minut. A čekej taky pořádný tlak, který Tě hezky pomačká.

Serotonin Zero valí neskutečnou nálož plnou temnoty, bahna, špíny a dalšího bordelu. Všechno, co se připletlo do cesty. Blackened hardcore nebo pokud chceš, tak hardcore namixovaný s black metalem, kdy se každého přidávalo po špetkách, ale tak dlouho, až alchymická dílna nakonec skončila v plamenech. Nad celou touhle spouští se pak ozval jen zrezlý tón oznamující příchod temných časů. A tyhle temné časy jsou v režii polské formace, která Tě hodlá dost potrápit.

Broken Worlds je neskutečně hutná, hlasitá, temná a rozskřípaná záležitost, ze které budeš mít husí kůži i tam, kde by Tě to ani nenapadlo. Black metalová a hardcorová vlákna tu jsou spojena v silný a hrubý provaz, který se Ti pomalu bude otáčet kolem rukou a utahovat svoje sevření. Síla a intenzita si tu hledí z očí do očí v nelítostném souboji o nadvládu. K tomu tlak průmyslového lisu a černočerná čerň. Připrav se na výlet do temného hvozdu, rychlý, nečekaný a nadmíru výživný. Atmosféra občas tak hustá, že by se dala krájet, jindy natolik ohromující, že stěží popadneš dech.

Serotonin Zero přesně vědí, kde mají lehce popustit uzdu a kde pak o to víc přitlačit. Moc dobře vědí, kde to nakopnout a kde do toho všeho zakomponovat ostřejší party. Celkem krátký a rychlý skladby, co snad občas přeběhnou crustovou hranu ostří nože. Někde na pomezí rozervaného skalního útesu, kde krok vedle znamená zmizení ve chřtánu tmy. Ne vážně, ta atmosféra prostě natahuje nervy i šlachy na samou hranici. A zvuk drtí.  A vůbec, všechno hučí a duní, jako kdyby to chtělo uniknout ven a roztrhat svět. Tak se drž, ať náhodou neupadneš, až se k Tobě tahle smečka přiblíží a nevybíravě do Tebe strčí. Bude to krutopřísný…