Další listopadovou věcí, která se dostala na přetřes trochu se zpožděním, a o které na NDSŘ byla zmínka, je s/t album polské hardcore punkové formace Zdrajca. Vykopnuto bylo ve druhé polovině listopadu a k dispozici je v digitální podobě, s poslechem zcela klasicky na bandcampu, a také jako kompaktní disk, který vznikl pod křídly Pasazer Records. Na jaro letošního roku se pak chystá i vinylová verze tohoto počinu. Dvanáct pěkně ostrých a syrových skladeb, které dají dohromady necelých šestnáct minut a nebudou Tě vůbec šetřit. Tahle deska kope opravdu silně.

Je to hlučný, rychlý, nabroušený, krátký, výživný. Je to rezavá čepel, která se Ti zařízne do kůže a jen tak nepustí. Hardcorový drive tu jde ruku v ruce s punkovou drzostí a výsledkem je hodně nabitý mix, který si Tě prostě podá, ať už budeš mít něco proti nebo ne. Přidej k tomu ještě pěknou dávku hrubosti, syrovosti, nech to lehce vymáčet v crustu a máš před sebou doutnající nálož, jež s mohutným rachotem ničí všechno, co se dá. Zdrajca to na poslední desce berou pěkně zhurta a nehodlají se ohlížet doleva, ani doprava, natožpak dozadu. Zanechaná spoušť je totiž více než jistá. Jediný cíl je kdesi vpředu, na dosah ruky, přesto ale tak nějak nejasně vzdálený. Cesta k němu je nemilosrdná a přísná. Všechno tady hlasitě drnčí a skřípe, až naskakuje husí kůže. Rozervané a ostré kytary, tepající bicí a hromový vokál, který Tě srazí na kolena. Odkud tady vítr vane není potřeba asi moc rozebírat. Tohle je totiž něco, co Ti nedá spát. Neskutečný tlak, který Ti vezme dech, je zároveň i hnací silou celé desky. A ta hrne všechno před sebou a ani v nejmenším nemá v plánu na tom cokoliv měnit. Buď uhneš nebo skončíš na velké hromadě vzniklé zběsilou cestou téhle brusky. Myslím, že už není nic moc dalšího třeba a můžeš to celé s klidem odpálit. Tedy, s klidem to asi ve skutečnosti nebude, ale odpal je to každopádně…