Podivností není nikdy dost, že jo. Takže si na pohodu můžeme hned jednu další dát. I když ona to zase taková podivnost úplně není. Nebo ať si to každx přebere po svém. Nicméně, je to další moment, který mám velice rád. Když narazím na něco tak docela náhodou, jež je skrytá za jakýmsi úmyslem. Jméno Syf Records tady nedávno padlo v souvislosti s představením australského insect punku Midgee. A ačkoliv vím o aktivitách tohohle polského mini labelu už nějakou dobu, kdy na něj při zkoumání hudebních zajímavostí Západopomořanského vojvodství došla řeč, bližší zkoumání proběhlo teprve nedávno. No, a na začátku prosince se objevilo album s názvem Tluka, které jsem si čistě ze zvědavosti a na základě krásného přebalu pustil. Tenhle počin má svědomí noise punková trojice Alarm ze Szczecina a musím říct, že jsem byl vážně ohromen. Tuhle desku najdeš v digitální podobě, poslech klasicky na bandcampu, ale taky jako kazetu, jak už je naznačeno výše, která vyšla pod křídly Syf Records. Najdeš tu osm parádních instrumentálních skladeb rozprostřených na ploše třiceti minut a jeden skvělý hudební zážitek, z něhož se Ti zamotá hlava. Takže, pořádně se nadechni a nech se vést, bude to hodně zajímavé.
Přístavní město, co není tak úplně u moře, teskný hlas Odry, po níž se už neplaví tolik lodí jako kdysi. Stará loděnice, opuštěné budovy, rezivějící jeřáby, nádech průmyslové minulosti i duch revoluce a odboje. Prázdné areály, šedé nebe, drobný déšť a bezútěšnost bývalých dělnických kolonií. Skoro na konci části mapy, oděno do moderního hávu. Kousek od Baltu. Wita Szczecin. A soundtrackem do takových zatažených, propršených a větrně chladných dní Szczecina budiž právě album Tluka. Lepši by člověk stejně nepohledal, ani kdyby se snažil. Žádná romantika navíc, žádné sladké řeči a velebení. Zase ale nic jako temnota a nihilismus. Vzpomínka na rachot strojů, co se přelévá do současnosti, smíchaná s hlukem pulzujícího velkoměsta. Do toho občasné snění, ale spíš jen drobné, kdy máš obě oči nedovřené a světlá linka běží po okraji do neznáma. Pnutí, po kterém přichází chvilkové uvolnění, aby zase mohlo nastoupit další pnutí ve zdánlivě nekonečném koloběhu životního cyklu. Světla lamp rozpíjející se na mokrém asfaltu, liduprázdná náměstí a do toho kdesi za clonou klasický shon. Chceš víc? Stačí se ponořit. A jestli chceš míň, dej si na chvíli pauzu, zastav se a podívej se kolem sebe. Jen nestůj moc dlouho, aby to všechno neodeznělo. Nebo jen jdi a uvidíš, co se Ti naskytne za výhledy.
Alarm na nové nahrávce vrství témata a rozbíhají plátna. Přináší parádní instrumentálku v noise rockovém kabátu. Doplněnou o trochu matiky, psychedelie, třeba i špetku industrialu nebo post-rocku. Rozvlekle věcný dialog kytary a basy, čemuž přizvukují těkavý bicí. Je to hravý, kousavý, melodický, ostrý, napínavý, experimentální. Je v tom tolik, že to možná na první dobrou nemusíš pobrat a je to v pohodě, protože se určitě vrátíš a dáš si to znova. Pokud Tě ale Tluka strhne, tak se rozhodně nediv, sílu na tom beze sporu má. Možná je to i náladovka, po níž sáhneš jen v určitém rozpoložení. Možná je to taky láska na první pohled, tedy spíš poslech. Odtržení od světa hluku ve vlastním světe hluku. Tahle věc mě prostě ohromně baví, jak moc je barvitá a zamotaná, jak moc se kroutí a rozplétá. Baví mě tím, jak umí uhánět vpřed, ale zvládne být i statická. Strhující i zasněná. Celkem rychle mi tu nabíhají myšlenky na některé z kompilaček A Cherry Wave From Stranded Youngsters. Myslím na Alright The Captain, The Continuous Battle of Order nebo i na Lost In The Riots a He Was Eaten By Owls. A všechno tohle jsou věci, co mám rád a jsem schopen je poslouchat neustále dokola. Novinku od Alarm jsem slyšel už několikrát a přijde mi, že to je pořád lepší a vím, že se k tomu budu rád vracet. Tluka je skvěle poskládaná věc, kdy se už třeseš nedočkavostí, co přinese další track. A když už to znáš, tak se možná nedočkavostí třeseš ještě víc, protože víš, co bude následovat. Tohle je jednoduše paráda, kterou je dobré si prohlédnout zblízka. A dost pravděpodobně se u toho i něco dozvíš. Takový Przypal na Pomorzanach sice zažít nechceš, ale z Bitwy pod Empikiem Ti budou cukat koutky. Tak jdi do toho.
Napsat komentář