Ano, tohle je přesně ono. Absolutní paráda, kde si všechno sedlo. Těšil jsem se na tuhle nahrávku opravdu moc, ale jako vždy jsem se i trochu obával, jak to celé bude znít. Jakým směrem se to bude ubírat. Výsledek je ale prostě dokonalý, úžasný, skvělý. Řeč tady je o novém EP Powiedz, że wystarczam od polské emo punkrockové čtveřice Lochy i Smoki. Není to tak dlouho, co tady padla zmínka o tom, že se tenhle materiál chystá. Stalo se tak minulý pátek 19.05.2023. Čtyři skladby, stopáž lehce přes jedenáct minut a dechberoucí zážitek z poslechu. Nahrávka je k dispozici aktuálně v digitální podobě s možností poslechu třeba tradičně na bandcampu, a to jak na kapelním, tak i na BC Peleton Records, jehož podpis nahrávka nese. Tak se připrav, protože tohle Tě rozseká.
Předchozí desku Mogłem zostać w domu i grać w gry beru jako jednu z nejlepších nahrávek, se kterou jsem přišel do styku. Možná vážně dokonce nejlepší. Baví mě neskutečně a slyšel jsem ji už asi milionkrát. Některé skladby bych mohl poslouchat klidně pořád. A možná i proto tady byla ta obava, co přinese nový materiál. Laťka byla totiž nastavena dost vysoko. Jenže, Lochy i Smoki ji naprosto hravě překonali, bez nejmenšího problému. Sice jsou to „jenom“ čtyři věci, ale tak strašně moc dobrý, že to budeš chtít slyšet znovu a znovu a stejně se toho nebudeš moc nabažit. U mě to přesně takhle funguje. I když to na druhou stranu beru tak trochu jako slavnostní věc. Tahle parta ze Szczecina prostě umí a ví, kde má zatáhnout, aby se Ti podlomily kolena. A věř tomu, že se tak s novým počinem zcela jistě stane.
Když budu lehce srovnávat, což je tady i tak nějak na místě, tak nové EP přináší o hodně čistší a modernější zvuk. Oproti předchozímu počinu tak ubylo trochu té špíny a syrovosti, ale vůbec to v tomhle případě není na škodu. Mocný drive, přímočarost i robustnější zvuk tady pracují bez jediné chyby. Další věcí je, že nové EP není tak moc ukřičené a rozervané, ale ani tohle ve výsledku vůbec nesnižuje celkový dojem. Melancholie, možná i smutek a zvláštní atmosféra, která Tě roztrhá na kusy, vystřelují desku na vrchol. Šlape to od začátku do konce, není tu ani vteřina hluchého místa. Tohle má prostě sílu, která Tě zbourá. V jistém ohledu pak navíc Lochy i Smoki přitvrdili a některé kytarové pasáže jsou prostě totálně strhující a jedou hezky v mělo hardcorovém rytmu. Powiedz, że wystarczam je jako teplá těžká deka, do které se chceš zahrabat a nějakou dobu nevylézt. A ona Tě ani nebude chtít pustit.
Tohle EP je něco úchvatného, nemůžu si pomoct. Chci se rozběhnout a prostě jen běžet, chci stát na místě a koukat se na svět kolem, chce se mi brečet, ale taky smát. Chci všechno, ale zároveň vůbec nic. Pocity se přelévají z jedné strany na druhou a vytváří zvláštní mix, který asi ani nejde identifikovat. Ale ta melancholie tu hraje velkou a řekl bych i zásadní roli. Posmutnělá nálada se tu střídá s okamžiky jakési prchavé radosti, která ale vždycky zmizí tak rychle, jak přišla. Ledabylý a bezděčný úsměv na tváří, kdy se na Tebe řítí tíha světa a Ty víš, že nemůžeš moc uhnout. Že Tě postupně zasáhne, a tak se aspoň pokusíš o nějaký ten úsměv, i kdyby měl být sebevíc ironický a smíchaný s bolestí. Je to ten okamžik předtím, než chceš definitivně složit hlavu do dlaní a nechat průchod emocím. A jestli by to mělo znamenat, že budeš bulet jako želva, tak ať. Dej tomu prostor a rozhodně se nebraň.
Jestli byla předchozí deska jedna z nejlepších, tak pro Powiedz, że wystarczam to platí na dvěstě procent taky. Jsem z toho hodně na měkko a hodně mimo. Silné melodie, posmutnělé texty, parádní kytary a příjemný i ostřejší vokály, co se Ti zaříznou hluboko do mysli. Pulzuje to, mění se tvar a na povrch se dere mocná energie, která Tě hodlá rozebrat. Atmosféra se s každou skladbou snad stupňuje a všechno končí srdceryvým trackem Winny, kdy se mi na jeho úplném konci derou do očí slzy a přestávám se kontrolovat. Tak trudno przyznać się, że sam jest winny. Nie mam co kryć, to zawsze będę ja. A musím říct, že tohle je asi jedna z nejlepších skladeb, co jsem kdy slyšel. A ten konec, na to nestačí slova. Třas v celém těle a něco, co jde jen hodně těžko popsat. Nebo spíš ani nejde. Tohle prostě musíš slyšet a zažít. Prostě musíš, nejde to jinak. Nevzpomínám si, kdy mě něco tak strašně moc zasáhlo. Ale je to krásný a je to někde hluboko uvnitř. A navždycky bude! Lochy i Smoki přináší něco, co Tě změní, tak to prostě je. Jdi do toho!!
Napsat komentář