Mám rád WOW efekty u některých věcí, na které narazím. Takový ten pocit, kdy člověka při poslechu lehce zamrazí a pár vteřin potom už jenom stojí s pusou otevřenou dokořán. A ještě radši mám, když se tenhle wow efekt změní na stálou veličinu a otevřenou pusu mám při každém dalším poslouchání. A přesně tohle se celkem nedávno stalo s britskou formací Closed Hands. Ta v polovině dubna přišla se svým debutem, stručně pojmenovaným Demo ’23. Tenhle nadupaný materiál je aktuálně k dispozici pouze v digitální podobě a poslechnout si ho můžeš v pohodě na bandcampu. Najdeš na něm sedm hodně přísných tracků, které dají dohromady necelých čtrnáct minut a pořádně Ti zatlačí na hrudník.

Closed Hands servírují opravdu neskutečný mix, který Tě totálně rozcupuje. Čekej screamo, emoviolence, ale i grindcore nebo hardcore. A možná i nějakou tu špetku powerviolence. V téhle neskutečné směsi se ukrývá něco, co není radno moc dráždit, jelikož by se mohlo celkem snadno stát něco neočekávaného. Skřípející kytary, hromový bicí a vokály, co umí být temný a hrubý jako noc někde na anglickém venkově, stejně jako uřvaný a nabroušený. Prostě absolutní magořina, co Tě čapne za ruku a během okamžiku Tě pošle do pulzující temné hmoty, která každou vteřinou hrozí kapitální explozí. Na výběr tady vlastně moc není. Buď udržíš krok nebo přijde destrukce.

Tahle nahrávka má neskutečný drive, který Tě prostě převálcuje. Vždycky, když už si myslíš, že Tě nemůže nic dalšího překvapit, vytáhnou Closed Hands nějakou další šílenou pasáž a bez mrknutí oka Tě odrovnají. V mém případě to fungovalo na dvě stě procent. A právě tady spíná druhá fáze celého wow efektu.  Ta první si bere na přetřes každou jednotlivou skladbu, kdy se kolikrát vážně nestačíš divit, co je tahle britská parta schopna předvést. Ta druhá přichází ve chvíli, kdy to do sebe všechno zapadne, Ty jen nevěřícně kroutíš hlavou a ptáš se, co to jako mělo být. Nechápeš, nestíháš, neumíš si to vysvětlit. Ale zatraceně dobře víš, že to do sebe nahrneš znovu. Že se znovu rozběhneš a necháš se pomlít ve víru, který Ti u toho bude rvát půdu pod nohama. A až to celé skončí, můžeš se svalit na zem a přemýšlet o tom, co se vůbec stalo a proč Ti vibruje celé tělo. Jediné co ale víš zcela jistě je fakt, že to byl výjimečný zážitek.

Closed Hands mě prostě baví. V poměrné krátkém čase umí nabídnout neuvěřitelnou paletou odstínů a mistrně skloubit výbušnost s brutální silou, těžkotonážní riffy se sypačkou. Občas je tady celková rozervanost na hraně možného a jen čekáš, až Ti exploduje hlava. A jen o chvíli později ji střídá natolik mocný tlak, který Tě přišpendlí k podlaze a nedovolí Ti se pohnout. Tahle nahrávka je napěchovaná energií, která se po drobném zahřátí rozletí na všechny strany a vytvoří tlakovou vlnu, jež zohýbá všechny objekty ve svém dosahu. Takže se nadechni a opatrně to jdi prozkoumat. To, co objevíš, Ti určitě nedá spát.