Tohle je další z restů. Teď už dokonce můžu říct, že z minulého roku. Další věc, kolem které jsem kroužil, věděl o ni a k poslechu se dostal až o něco později. A je to taky další z věcí, která mě totálně dostala. Něco takového tady totiž chybělo. Slovenská Besna a její album Zverstvá, které vyšlo už v březnu loňského roku. Až mě tak nějak napadá otázka, jak jsem mohl něco tak dobrého tak dlouho odkládat. Tenhle počin nabízí šest ultimátních a strhujících skladeb, které dají dohromady něco málo přes čtyřicet minut. Najít ho můžeš v podobě kazety, ale taky vinylu, kdy jsou pod obojím podepsány labely Vita Detestabilis a Fiadh Productions, a taky jako kompaktní disk.

Besna přináší na desce Zverstvá něco, z čeho tuhne krev v žilách a běhá mráz po zádech. Něco, z čeho se Ti zamotá hlava tak silně, až se probudíš v křečích na zemi. Neskutečná intenzita Tě obklopí ze všech stran, pevně sevře a do posledního tónu Tě nepustí. Je v tom síla, která by mohla rvát skály na kusy, je v tom temnota, skrz kterou místy ani neuvidíš. Je v tom ale i neutuchající žár, jenž dokáže zaplašit ona místa prosycená tmou. Je to metal, který se oprostil od všeho toho patosu, od lebek, kultu smrti, hořících plamenů pekelných plání nebo obrácených křížů a děsivých rituálů. Tohle je jednoduše materiál, který má hodně co říct a rozhodně se to nebojí říct. Materiál, který se jako ostrý nůž zařezává do kůže. Počin hrabající se v hnilobě společnosti. Besna přišla nastolit nový řád a nemá z toho strach. Nedělá to ale ohněm a mečem, což je mi nanejvíc sympatické. Používá totiž naprosto jiné zbraně.

Tahle deska je místy tísnivou atmosférou narvaná až k prasknutí a sama atmosféra je mnohdy k nevydržení. Místy je její zvuk tak nepříjemný, až pomalu ztrácíš dech. Umí vytvořit tak mocný tlak, z něhož se Ti podlomí nohy. Zvládne ale být i jemná a zasněná, unikat ponenáhlu do snových postrockových pasáží. Běsnící kytary, rachotící bicí a k tomu absolutně spalující vokál, který Ti utrhne hlavu. Není před tím úniku, ani úkrytu. Besna Tě dostane, to už je totiž hotová věc. A je jedno, jestli budeš kopat kolem sebe nebo se tomu celému poddáš. Může to bolet, můžeš z toho mít nějakou dobu špatné spaní, ale to všechno jen proto, abys pak mohl/-a padnout Besně do náruče nechat se vroucně objímat.

Musím říct, že jsem si vlastně kus Zverstech pustil už někdy v průběhu podzimu a už tehdy jsem valil oči, jak neuvěřitelně dobře to zní, jaký je z toho cítit přesah. Takže sám nechápu, co mi trvalo tak dlouho, abych se oddal poslechu celé desky. Abych se nechal vtáhnou do vířící a pulzující hmoty, kde se občas nejde nadechnout. Ve výsledku je to asi stejně jedno a já jsem rád, že k tomu došlo. Zverstvá je totiž vážně skvělá věc, která Tě nenechá jen tak být. Když si k tomu všemu, co už padlo, přidáš ještě parádní texty a jasné postoje, tak máš přes sebou něco neuvěřitelného. Od nádherného a tajemného obalu, až po poslední kusy melodií poslední skladby. Besna totiž nepřišla jen s novým řádem, Besna přišla vládnout.

Na konci prosince pak Besna ještě představila single s názvem Neha. Ten je věnovaný památce Juraja Vankuliča a Matúša Horvátha. Je součástí projektu Slovenská Tepláreň a jasně také vyjadřuje podporu LGBTI+ komunitě. Skoro sedmiminutový opus, který se Ti dostane pod kůži a ze kterého běhá po páteři jeden elektrický výboj za druhým. Intenzita je tady na absolutním maximu a svým tíživým sdělením Tě tahle skladba beze všeho rozdrtí. Něco tak krásného a silného, z čeho Ti dost možná budou slzet oči.

Zhluboka se proto nadechni, raději možná dvakrát třikrát a připrav se na ponor do hloubi lidského vědomí, kde zůstaly už jen ohlodané kosti. Připrav se na pískání v uších a motání hlavy. Připrav se na jízdu, která nemá obdoby.