Tak jo, konečně jsem se k tomu dostal. Sice to trvalo, ale došlo na to. A na co konkrétně? Na poslech nové nahrávky jednočlenného projektu Elicea ze Slovenska. Osm let po poslední věci, při čemž zcela logicky už nabíhaly myšlenky na to, že i tenhle projekt skončil a nic dalšího nebude. Jenže je a je to super hned z několika důvodů. O nich nicméně později. Novinka s názvem OD se dostala na světlo světa ke konci února, k poslechu je klasicky třeba na bandcampu a fyzickou podobu aktuálně nedostala. Najdeš tu čtyři vály, když teda budeme počítat i intro a celková stopáž se zastaví kousek pod osmi minutama. Já tomu budu a chci říkat crack rock steady, ale debatu o škatulkách a jejich prolínání v tomhle případě určitě rád podstoupím. Sám hlavní protagonista, který ze Eliceou stojí totiž svoji hudbu označuje za mix crust punku, black metalu, pop-punku a DSBM, potažmo, když už ne crack rock steady ale ska, tak black ska. Ať už se na to člověk podívá jakkoliv a z jakéhokoliv úhlu pohledu, je to dobrý.

O existenci něčeho s názvem Elicea jsem se dozvěděl zase ne tak úplně dávno. A byl jsem velice překvapený, protože pátraní po stopách tuzemského a slovenského ska-coru, potažmo tedy crack rock steady, nepřineslo moc výsledků. Zatímco ska a ska-punkových kapel tu v jednu dobu bylo milion, tak ska-core, v Evropě celkově více rozšířený, i CRS (zkráceně crack rock steady) tu svoje kořeny nikdy úplně nezapustil. Troufnul bych si s jistotou tvrdit, že CZ scéna má svého jediného CRS/ska-core zástupce v podobě dnes už neexistujících The 5 Finger Discounts. Jejich částečné pokračování v podobě The Shifty Grifts a spřízněných Jet8 se pak už spíše kloní k ostřejšímu ska-punku, maximálně ke ska-coru. CRS už tady vlastně najít nejde. A nad Slovenskem jsem v tomhle případě zlomil hůl… tedy až do doby, kdy jsem narazil na Eliceu. Nutnou podotknout, že demo Stop Breeding z roku 2017  je syrový až na kost a špinavý, jak jen může být. Rozhodně jen a jen v pozitivním slova smyslu, i když někdy už malinko na hraně jakési zvukomalebnosti. Takže ano, aktuální nahrávka ze slovenských končin, která smrdí CRS, je něco, co mi zrychlilo tep.

Začal bych asi tím, že čtyři, potažmo tři, potažmo vlastně jen dva songy, jsou ve výsledku poměrně málo. Zvlášť teda po osmiletém čekání. A protože CRS mám velice v oblibě a jeho aktuální absence vede řekněme k vysokým nárokům a očekáváním, jakkoliv to nemusí být správné, tak k tomu nelze přistoupit jinak než přísně a seriózně. Úvodní intro mi tady k celkovému počtu skladeb přijde poněkud navíc, i když jeho potřebu nechci nijak víc zpochybňovat. Což ale nakonec dělám. Ono by to sedělo mnohem víc, pokud by člověka mělo vtáhnout do děje, v němž nějakou chvíli setrvá, a to by obnášelo o něco delší stopáž.

Pořádný začátek tak přichází až se skladbou ´Till Fucking Overdose, kde hned během několika prvních vteřin naskakují ty správné asociace a všechno do sebe zapadá a spojuje se. Spokojeně u toho myslím na Atrocity Solution a No Cash a usmívám se nad snahou škatulkového uchopení a střetem mezi CRS a jeho řekněme mutacemi. Zejména ale No Cashovský rozjezd je tady opravdu parádní a pouští ven pořádnou nálož potemnělý a naštvaně odevzdaný energie. Líbí se mi tady taky urputná a zvláštní syrovost a špinavost podobná některým nahrávkám No Cops For Miles nebo starším věcem od jiného one-man projektu Anti-Venöm. Výsledek je naprosto skvělý a nemá smysl tady o čemkoliv diskutovat. Tohle je přesně ono, co bych si tak asi chtěl představit.

Free Yourself na první dobrou oživuje myšlenku na kanadské Leper, ale následně se pohrouží do strhující atmosféry, která znovu vrací asociační linku k Atrocity Solution, jen tentokrát k jejich ještě více temné tváři. Konkrétně tu bez jakýchkoliv věcí kolem nabíhá napojení na epos Fallacy Of Ruin, kde prim hraje právě temná, bouřlivá a intenzivní atmosféra, která má sice ke ska nebo CRS poměrně daleko, ale zapadá do celkového konceptu tvorby.  Když si k tomu na poměrně malém prostoru přičteš jisté znaky epičnosti folk-crustových We The Heathens a divně nihilistickou náladu Chazz.H.Scally, tak z toho solidně mrazí. Nicméně, tohle jsou jen asociace a vlastní ksicht z toho samozřejmě úplně odstranit nejde (jakože to je dobře), protože je tím hlavním, jak tohle slovenské CRS funguje a hraje na správnou notu.

Závěrečný track, cover od Rudimentary Peni mě nechává dost chladným a je jen jakousi hlučnou tečkou za poslechem, který u mě sice splnil to, co měl, ale zároveň je tady ono velké ALE, které na mě jasně křičí, že toho je málo. Chci prostě víc, delší stopáž, celou desku, prostě víc. Tracky ´Till Fucking Overdose a Free Yourself jsou výborný, tady chemie funguje na 100%, jen nějak bojuju s tím, že bych místo intro a free raw coveru bral něco jiného, něco navíc, něco, z čeho bych mohl mít husí kůži a oživovat starý CRS a ska-core kapely. Takže jo, je to dobrý, moc dobrý, jen krátký…