V rychlém sledu a drtivém tempu powerviolence budeme ještě pokračovat. A dokonce u toho zůstaneme i v té Itálii. Jen tu pévéčko trochu promícháme s fastcorem a budeme čekat, jestli to bouchne hodně nebo jenom málo. Nebo, zda případně vzniknou i otřesy šířící se do vzdálenějšího okolí. Palba, o níž je tady řeč vznikla sice už v prosinci, ale mám to v tomhle případě asi na háku. Slyšel jsem to už hodněkrát a asi jen čekal na správný moment. A teď ale už Straight To The Point…jo, tak se jmenuje zatím nejnovější (ale na dlouho) počin od partičky Double Me z Padovy. Tahle šílenost se na svět prodrala jak v digitální podobě, poslech bez překvápka na bandcampu, tak i jako kazeta a flexi vinyl. Kazetu najdeš pod křídly Here and Now Records, No Time Records, Shagster Records, CodA, Throne Of Lies Records a Wrong Disk Records. Flexi vinyl pak najdeš s podpisy Here and Now, Records, No Time Records , CodA, Throne Of Lies Records, Shagster Records, Puukotus Levyt a HellDog Records. Obsahem je tady patnáct skladeb natěsnaných do necelých tří minut. Jo, je to vážně tak. Stopáž dvě minuty a čtyřicet sedm vteřin a patnáct neurvalých a rychlých valů, z nichž se Ti zamotá hlava.

Double Me do toho jdou rychle a zběsile. Hodně krátký, hodně rychlý, hodně uštěkaný, to je celý a tím bychom to asi i mohlx uzavřít. Nic nad půl minuty, jako celek to prostě fičí a nejspíš ani nepoznáš, kolik skladeb už uběhlo a kolik je před Tebou. Stačí to jen zapnout a až nastane konec, pokrčíš rameny a pustíš zase od začátku. Několikrát do kola, několikrát za sebou, pořád skvělý, pořád naplno. Kolikrát to i vypadá jako kdyby někdo useknul track v jedné z jeho částí. Než se stihneš nadechnout, už jede další věc a buď budeš stíhat nebo Tě to semele. Brzda neexistuje, a to ani ta záchranná. Jestli budeš chtít Straight To The Point opustit, tak jedině za plného chodu s vidinou polámaných částí těla.  Tohle je prostě něco, co Tě dostane na kolena závratnou rychlostí.

Tahle italská formace mě baví svojí absolutní šíleností a utržením ze řetězu. Ostatně právě rychlost je tu přítomna vždy, jen v různých tvarech a podobách. A v případě Straight To The Point je tím hlavním elementem a hnacím motorem. Oproti předchozím věcem se tu Double Me dostávají do více vykloubených poloh, což je s ohledem na délku některých skladeb skoro až neuvěřitelné. Navíc mi přijde, že tihle blázni umí svoje nezastavitelný pévéčko podat asi tím nejvíc ležérním způsobem. Zachovejte paniku, klid je velice relativní, ale pojďme se všichni radši tvářit, že se vůbec nic neděje. A je jedno, jestli kolem Tebe budou lítat kovové součástky nebo ne. Na tohle se nejspíš stejně nikdo ptát nebude. Důležité ale je nedat na sobě nic znát. Tuhle speciální schopnost ovládají Double Me na výbornou a je to ve stylu zahrajeme Vám tady pár písniček, střih, sbohem a šáteček. A Ty nechápeš, co se stalo, kam zmizel čas a co bude následovat. Tříminutová bruska, kde si pévéčko a fastcore dávají navzájem facky a je jedno, kdo komu naloží víc. Když na to totiž přijde řeč, tak hrubou ruku Itálie poznáš nakonec Ty. Bez jakýchkoliv keců kolem, bez vytáček…přímo k věci, jak to má být. Máš třiminuty…ne, nebyla to otázka, tak se zvedni a pusť si domu pořádnou vichřici.