No, a protože už zase nějakou dobu nedošlo na tuzemský rybníček, tak je potřeba udělat tomu přítrž a hodit si něco z domácí provenience. Něco, co jsem ze zvědavosti tak trochu vyhlížel, pak lehce váhal, a nakonec tomu dal volný průběh. Což ostatně bylo asi nejlepší rozhodnutí, jelikož bez volného průběhu by to nejspíš byla katastrofa. Tahle věc se totiž rozhodně nenechá ničím svazovat a omezovat, a tak je právě volný průběh tím nejideálnějším řešením, pokud chceš přijít k co nejmenší úhoně. Jen nepočítej s tím, že vyvázneš úplně v pohodě, to v tomhle případě opravdu nejde, a to bez ohledu na vynaloženou snahu. Nicméně si troufám tvrdit, že až okusíš tuhle záležitost zblízka, bude Ti nějaká ta modřina úplně ukradená. A o co se tedy přesně jedná? O novou pražskou hardccore formaci s názvem Druhá, která na začátku prosince vystřelila do světa svoji debutovou s/t nahrávku. Ta je aktuálně k dispozici pouze v digitální podobě a poslech si můžeš dát na pohodu na bandcampu. Najdeš tu čtyři pěkně přísný vály, co dají dohromady necelých osm minut a více než obstojně Tě nakopnou do zadní části těla kousek pod zádama. Tak radši zavři oči a prostě běž.

Musím zcela upřímně přiznat, že jsem tady čekal prachsprostou lopatu, po jejímž zásahu se Ti možná udělá černo před očima, ale zase to celé rychle odezní. Realita je však dost jinde a já otevřeně říkám, že jsem překvapen, a to tak, že velice a příjemně. Materiál, který druhá servíruje jako svůj debut, jsem vážně nepředpokládal. Hned první skladba má takovou sílu, že padají čelisti k zemi a vzduchem sviští ostré lokty. Nekompromisní hardcore punková řežba s trochou crustového koření a mocným tahem i tlakem. Začít něčím takovým je prostě skvělost nad skvělosti. Ten moment, kdy tělem projede elektrický proud a Ty už se třeseš na další vál, je nepopsatelně příjemný. Jasně, může se pak stát, a asi jsme to všichni někdy zažilx, že první song Ti sice rozštípne hlavu, ale zbytek desky už pak nemá takovou šťávu. Na tenhle scénář rovnou zapomeň, protože Druhá parádně drtí i ve třech zbylých počinech a nebere si přitom ani trochu servítky. Když si k tomu pěkně ostrému hardcoru přihodíš hezky metalický zvuk, trochu toho crustu, ždibec skoro až beatdownové hrubosti nebo náznak nu-metalu, tak dostaneš něco, co Tě přejede takovým způsobem, že se budeš jen divit. Nebo se dokonce možná ani divit nestihneš.

Když jsem tuhle prvotinu slyšel prvně, musel jsem se k prvnímu tracku několikrát vracet. Záhy ale přišlo zjištění, že stejnou věc budu muset aplikovat i na zbytek nahrávky, a to je něco, co mám strašně rád a co mě baví. Kytary ostrý jako žiletky, nadupaný bicí a nejspíš smirglem broušený vokál, z něhož budeš mít husí kůži a mrazení v rukou. Temnější atmosféra, kde je po pořádném vdechnutí cítit bodavý osten nihilismu, smíchaná s energií marnosti, pak už jen podtrhnou výsledný dojem. Druhá je tady, aby s Tebou vymetla podlahu, aby Tě potrápila a aby Ti nabídla to nejdrtivější objetí, jakého je jenom schopna. Tohle je střet, kdy se na opuštěné silnici někde mezi švédskými lesy srazí picku up, co na korbě veze porci nabroušeného tvrdého jádra s crustovým osobákem, a do hromady pokroucených plechů to potom narve ještě metalová dodávka, jež místo snahy brzdit radši dupne na plyn v domnění, že to celé s nějakou drobnou ztrátou projede. Výsledkem je místo toho řinčivá exploze, kdy Ti bude dost dlouho pískat v uších a kovově nasládlé pachutí se taky jen tak nezbavíš. V některých pasážích je Druhá sice až moc čitelná, ale v náloži nepoddajnosti, hrubosti a zuřivosti si na to v podstatě ani nevzpomeneš. Celá tahle nahrávka je krásně napěchovaná do kompaktního balení, které možná může působit obyčejně, ale opak je pravdou, jelikož Ti neobyčejně zandá a vytře zrak. A moc času tím vážně neztratí. Tak se už koukej chystat na drtivou nakládačku a radši zavři pusu, ať Ti o sebe necvaknou zuby. Druhá to totiž bere do svých rukou…