Už celkem delší dobu se mi nestalo, abych si nějakou novou hudbu objevil přímo na koncertě. Myšleno, jakože fakt novou. Většinou si totiž dám aspoň malou ochutnávku předem a pak čekám, jestli si to sedne nebo ne. Znáš to, něco si poslechneš a potom Tě to naživo buď odpálí nebo to nějak proběhne a nic moc se nestane. Což samozřejmě platí nejen pro nový věci. Ale abych před akcí od kapely neslyšel nic, a to opravdu nic, ani nekvalitní záznam ze zkušebny nebo video z YT, a celé první seznámení proběhlo z očí do očí, tak to už je něco. A vlastně to má svoje neoddiskutovatelně krásně kouzlo. Znovu u toho musím vypíchnout, že se jednalo o něco fakt nového, takže do toho nepočítám ani novou kapelou poskládanou z lidí, co předtím hrálx v řadě dalších věcí a s novým projektem, zahaleným do tajemna se připravují na první gig. Tohle bylo prostě jiný a jsem za to fakt rád. Způsobeno to tentokrát bylo i náhodou, jelikož jsem sice jméno formace prohnal internetem, ale asi blbě, protože jsem nic nenašel. Takže první oťukání se podařilo až na akci a až nějakou dobu po ní jsem si ušima prohnal to, co už bylo na světe delší dobu. Tím novým objevem je pro mě pražská metalcorová parta Awaken By Moonlight, která v srpnu představila svoji nahrávku Once in a Blood Moon. Tuhle záležitost můžeš najít aktuálně pouze v digitálu na různých platformách a bandcamp mezi ně tentokrát nepatří. Na Tebe tu ale čeká pět tvrdých a nadupaných skladeb rozprostřených na ploše šestnácti minut a dostaneš slušně zabrat, tomu věř.

No a jak se to vlastně celý odehrálo? Ve výsledku to je celkem jednoduchý, ale v jednoduchosti je ta krása, že ano. V polovině prosince totiž do Prahy dorazila xvx karavana ClearxCut a jako domácí support se kromě dobře známých EHOF objevila i pro mě doposud neznámá pražská partička Awaken By Moonlight. Jak už padlo, tak jsem nejspíš špatně hledal nebo možná jsem hledal jen na špatných místech, a ještě mě to s podtitulem metalcore nějak zásadně neoslovilo, jelikož je to „škatulka“, která mi až na výjimky zcela cíleně uniká. No, a tak jsem nad tím mávnul rukou s tím, že prostě uvidím a uslyším, až to přijde a jestli to přijde. Střih – 16.12.2023 – Eternia, sobotní večer, přišlo to a bylo to super. Bavilo mě to, i přes ten metalcore, protože jasně i ClearxCut jsou taky přeci metalcore. To jen kdyby někdo chtěl něco namítat. Ale pro CxC právě platí ta výjimka. Kupodivu pak tohle setkání s ABM docela rezonovalo, až došlo do fáze, kdy jsem si prostě musel zkusit ABM znovu najít a objevil jsem tak nahrávku, která mi předtím nejspíš prostě jen unikla. Sedlo si to na první dobrou a čert vezmi nějaký metalcory. Tohle je totiž metalcore poněkud jiný, a to mě na tom baví. Nemám moc rád nahypovaný věci, ani něco, co je zbytečně moc na sílu ve stylu „dívej, jak moc tvrdý jsme a jak moc se dokážeme při hraní lámat v pase“. A popravdě mi ani moc nesedí přehnaně čistý nebo někdy až sterilně čistý počiny, kde se sice mlátí ostošest, ale chybí tomu tvář. A protože se mi nic z toho u Awakenn By Moonlight nedostalo, spokojenost se dostavila poměrně rychle.

ABM sypou na svojí nahrávce solidní porci metalcoru, ale protkanou hardcorem a třeba i death metalem. Dohromady to funguje skvěle a album tak příjemně utíká. Většinou v pomalejším tempu, kdy ale zase řádně tlačí na pilu. Pěkně masivní kytary, co umí i brutální tlak, stejně jako hardcore základ, k tomu nadupaný bicí a slušně hrubý chraplák, jenž tomu nasazuje místy fajn temnou korunu. Do toho všeho se občas připletou death metalové party, surový a neotesaný nebo až beatdownová heavy stopka. Co mě na tomhle materiálu hodně baví je jeho stupňující se napěti a bobtnající atmosféra, kdy postupně objevuješ, jak robustní nálož máš vůbec před sebou. Dostaneš tak zprvu jen lehce nahlédnout za ocelové dveře, aby Tě postupně tajemná síla za nimi nalákala blíž a pak v jednu chvíli prudce trhla. Tobě se zamotá hlava, nemůžeš popadnout dech, cítíš nepříjemný pocit za svými zády, ale po pár minutách si zvykneš a budeš pokračovat dál, protože zůstat jen stát na místě by byla chyba. A taky Ti ani nic jiného nezbyde, když už jsme u toho. Tahle pražská partička Ti tak nabídne poctivou dávku tvrdosti, co před sebou nevybíravě hrne zbytky všeho, co se jí připletlo do cesty. Ty skončíš dost podobně, takže jako drobný kousek mozaiky, zválcovaný na prach. A ne, nebude to rychlé a bezbolestné, ale spíš pomalejší a o to drtivější. Na pár místech se sice dostaví i nějaká ta klišé, bez kterých bych se osobně obešel, ale je jich opravdu jen pár a nejspíš i chápu, že k tomu metalcorovému ksichtu prostě patří. Celkový dojem to ale ani trochu nemění, takže můžeš v poklidu vnímat burácení, dunění země pod nohama a bestialitu, kterou Awaken By Moonlight disponují a rozhodně se nebojí jí proti Tobě použít. Velkým plusem je tu pak už i zmíněná temná atmosféra, která zaleze do každého koutu a nebude se chtít hnout. Všechno ale hezky postupně, aby byl výsledný efekt co nejvíc impozantní a plynulý. Zdrcující tlak posléze už jen dokoná dílo, takže pokud se po poslechu svalíš na gauč nebo na zem, je to v pohodě. Ono dá si dostaveníčko s něčím takovým člověka dost vyždímá, o tom žádná. Jen bacha, aby Tě nakonec nepřelomilo na dvě části, stát se to totiž může.

Teď už všechno víš a asi není moc důvodů na něco čekat. Nenech se pobízet a mrkni na novou a mladou krev, která Ti přišla nakopat prdel.