Na konci června tady padla zmínka o debutové nahrávce vegan straight edge projektu z Oregonu, co nese název Legendary Weapons. Uplynula nějaká ta doba a tahle povedená dvojice hardcore harcovníků je zpět, aby Ti do uší nahrnula další pořádně přímočarou dávku hardcoru. Ve druhé polovině října totiž vznikla parádní deska s názvem Born Invincible, která je připravena použít všechny prostředky, aby Tě dostala na lopatky. A řekl bych, že tolik práce jí to zase nedá, jen co je pravda. Tenhle hezky výbušný materiál můžeš najít v digitální podobě, poslech klasicky na bandcampu, ale taky v podobě fyzické jako nádhernou kazetu. Tentokrát je tady na Tebe nachystáno sedm tracků, které dají dohromady sedm a půl minuty a zlomí Tě v pase svoji neuvěřitelnou energií. Jasně, zase je tady řeč o energii, ale ten hardcore ji prostě má tak nějak v sobě divně zabudovanou. A tahle dvojice z Oregonu má té energie skutečně na rozdávání, takže stačí nastavit dlaně a zbytek už se doladí samovolně, věř tomu.

Born Invicible je pěkně řízná, rychlá, energická a ostrá jízda, která si na zbytečné kecy moc nepotrpí. Tady se jede rovnou na střed, a to bez jakýchkoliv kliček. Ani jedna ze sedmi pecek se nepřehoupne přes dvě minuty a Ty tak můžeš čekat skutečně nadupanou věc, která s Tebou zacvičí, jak se sluší a patří. Tahle nahrávka se valí vpřed a určitě bych si dvakrát rozmyslel, v jakém rozpoložení se jí postavíš do cesty. Není to sice úplně sypačka, ale to je spíš jen jako informace ke stopáží než cokoliv jiného, jelikož rozjet to tahle dvojka umí vážně pořádně. Je to taky krásně svěží a naštvaný a ten hardcore z toho přímo srší. Všechno, co chceš a co do jisté míry asi i očekáváš od alba kapely tvrdého jádra. Divočina nespoutanost a chuť prokopnout zeď do vedlejšího pokoje nebo touha zandat ten nejrychlejší spink kick ve stylu japonských samurajů. Legendary Weapons přišli reprezentovat hardcorovou družinu a jde jim více než skvěle.

No a pak je tady ta opět zmíněná energie, co Tě vystřelí z kalhot jako katapult. Hned první poslech se mnou zacloumal a měl jsem co dělat, abych se nerozběhnul k nějakému neznámému bodu. Mně ta hardcorová energie prostě neskutečně baví. Je v tom něco až živočišného nebo svobodného. Je to mnohdy silnější než já a jakmile cítím potřebu nějaké vzpruhy nebo to chce odpíchnutý start, tak přesně tenhle typ hardcoru mi vždycky podá pomocnou ruku. A i když padlo, že Born Invicible je poměrně naštvaná záležitost, tak mi přijde, že to jde tak nějak pozitivně. Jakmile se rozběhne, což ostatně netrvá moc dlouho, tak tělem smýká elektrický proud a všechno kolem se ztrácí. Ty cítíš jen příjemné chvění a tlak a chceš, aby to trvalo tak dlouho, jak to jen bude možné. Motivace jako z partesu a široký úsměv na tváři, kdy máš neodbytnou chuť si zařvat nějakou část textu nebo jen překřížit ruce a pohodit hlavou. Blbý myšlenky jsou pryč a z Tebe se stává uzel radosti, co plane jako pochodeň. Nemůžu si pomoct, ale takhle to prostě mám. A Legendary Weapons se mi trefují přesně do noty toho, po čem mé srdce touží. Jako celek to dává smysl, a to je něco, co má ohromnou důležitost. Je v tom vášeň, jíž se můžeš skoro dotknout a má to taky opravdu mocný říz. Prostě a jednoduše je to moc dobrý a vyplatí se tomu pověnovat, hodně Ti to totiž přinese. Tak se do toho pusť a nech energii, ať Tě prostoupí, bude to nádhera.