Ne, tohle opravdu není můj šálek a jestli se tak nějak něčemu, dalo by se říct cíleně a asi i dlouhodobě, vyhýbám, tak je to právě thrash metal. Držím si odstup a nesnažím se ani moc přibližovat. Ale přeci jen je občas zvědavost větší než všechno ostatní, a tak tu a tam zabrousím i do zcela neprobádaných vod. No a stejně je tomu i v tomhle případě, kdy zvědavost zavelela a bylo vymalováno. Navíc, na tohle jméno jsem poslední dobou narážel ze všech stran, takže už to asi nešlo moc odkládat. Řeč tady je rouhačské partě z Brna, která si říká Mörghuul a nasype do Tebe dávku blackthrashing speed metalu. Jako vážně. Loni na podzim se tihle maniaci představili se svojí první nahrávkou, pojmenovanou Possessed by Demo. Ta spatřila světlo světa v digitální podobě, ale taky jako kazeta s podpisem Tapes Of Terror. Na Tebe tady čekají čtyři vály v celkové délce třinácti minut, po jejichž poslechu bude asi potřeba volat exorcistu. Tahle věc Tě totiž dostane.

Abych řekl pravdu, tak jsem vlastně zpočátku nevěděl, jak na něco takového vůbec reagovat. Do uší se mi hrnula brutální nálož, neskutečně špinavá, syrová, rozskřípaná, a do jisté míry přitažlivá. Jestli je to pocta old school metalu nebo něčemu jinému, na to asi s prominutím kašlu a sám Satan, ať se s tím popasuje po svém. Rozhodně to ale zní neskutečně zajímavě. Je to jako nahrávka objevená v zaprášené a pavučinama prolezlé garáži, kam už nikdo dlouhé roky nevkročil a kde se vznáší zatuchlý pach minulých časů. Nahrávka, kterou když pustíš, tak by Tě snad ani nenapadlo, že vznikla v tomhle století. Tohle je to pravé k nějakému tomu okultismu a nechutným rituálům, kde se krví kreslí pentagramy do znesvěcené země. Vábení démonů, kozí hlavy a kouř. Všechno, co by Tě asi mohlo napadnout a řekl bych, že i něco málo z toho, co by Tě asi napadnout nemuselo. Špína, prach a vrzání dveří z vykradené krypty.

Poslouchal jsem Possessed by Demo několikrát a vlastně zjišťuju, že mě to vážně celkem baví, že tam prostě něco bude. Ono to celé zní strašně podivně, což tomu nakonec propůjčuje velkou sílu. Cracknutý rock’n’roll, který odsypává rytmy do bezedné a temné jámy blackmetalu, kde všechno skřípe, vrže, píská a vrací onu thrashovou ozvěnu, která to celé jen zhoršuje a násobí. A do toho se přidávají nelidské skřeky připomínající zaříkávání, ze kterých běhá mráz po zádech. A když si k tomu přidáš ještě černo černé bezbožné texty, z nichž by Dominik Duka šel do kolen, tak máš před sebou drtivou a výbušnou směs, která dost možná způsobí pomatení mysli nebo poškození zvukovodů. Případně obojí najednou a přidá k tomu ještě nechutnou metalovou snět. A bránit se je tady poměrně zbytečné, protože Mörghuul přišli z temnoty, aby vzbudili mrtvé a nedopřáli jim pokoje. Přišli pálit kříže, rozdělávat ohně a obětovat panny. A jestli nechceš skončit jako další rituální předmět, tak se jen koukej přidat a sleduj, co všechno se bude dít.

Mörghuul za mě skvěle kloubí ten zlý metalový patos, co místy působí až přehnaně nevkusně nebo směšně, s temnotou, ocelový zvukem a vážností. A prapodivným způsobem to funguje, dohromady to jde skvěle. Zní to jako když jednou rezavou a tupou čepelí řežeš do druhé, jako když železnou tyčí prorazíš reprák. Tohle jsou ty divné zvuky, které slýcháš za chladných nocí z lesů za městem. Ty hrůzostrašné výkřiky do tmy, za nimiž si lze představit jen lidskosti zbavené postavy, které jsou odsouzeny k nekonečnému utrpení. A všude je cítit nasládlá vůně tlejících těl. Jestli to nezní moc lákavě, tak nevadí, ono to ani moc lákavé být nemá. Nahlídni za oponu nebo to nech být.

I s odstupem a distancem od thrash metalu mě tohle opravdu záhadným způsobem a ze záhadných příčin baví. A to by mě ani ve snu nenapadlo. Jakože blackthrashing speed metal, kdy absolutně netušíš, co se to vůbec děje a proč se to děje. Ale děje se to a nezbývá nic jiného než to přijmout. Nakonec tak nějak vlastně doufám v to, že si Mörghuul udrží linii a nesklouzne to někam do šedé zóny nebo tam, kde už šedá zóna není ve skutečnosti šedou zónou, ale, pokud si mám trochu rýpnout, vzýváním myšlenek těch reformátorů, kteří mají problém s čistotou a uceleností. Aktuálně už má tahle brněnská parta po nahrávání nového materiálu, který ale vyjde zatím neznámo kdy a kde. Je ale dobré být ve střehu, až zase zazní volání antikrista.