Jakmile jsem se o tomhle dozvěděl, tak jsem byl jako na trní. Nový post-rockový projekt, který už jen svým pozadím probouzí všechny možné pocity a vyvolává celou řadu otázek. Jenže, řekl bych, že už se skoro každému stalo to, že se velká očekávání a těšení úplně nepotkala s realitou a místo toho přišel smutek. Stejně tak bych si troufnul tvrdit, že se spousta lidí setkala s opačnou situaci, kdy z něčeho neznámého byl nakonec absolutně skvělý zážitek. No a pak je tu ještě situace, kdy se všechna očekávání, předzvěsti a radosti naplní a člověk kouká s otevřenou pusou, jak moc dobrý to vlastně je. Možnost číslo dvě jsem tady vyloučil, protože tohle jsem chtěl opravdu slyšet. Zbyly tak pouze dvě varianty a já byl strašně zvědavý, jak to dopadne.

A o čem, že je tu vlastně řeč? O britské post-rockové formaci Winter At Sea, která na konci dubna představila svoji debutovou nahrávku. Konkrétně se jedná o single s názvem Lorelei, který je k dispozici v digitální podobě třeba už klasicky na bandcampu, a taky jako limitovaná edice kazet, pod kterou je podpis 3 Alveston Place. K tomu ještě limitka karet s fotkou a textem. Na Tebe v tomhle případě čekají dva tracky, které dají dohromady něco málo přes patnáct minut a totálně Tě dostanou. Tohle je něco, co prostě musíš slyšet.

Rovnou musím říct, že z variant, o kterých tu byla řeč, tady došla naplnění ta poslední. Všechno si sedlo, všechno bylo parádní. A ano, koukal jsem s otevřenou pusou, protože tohle je naprosto neskutečně skvělý. Bez jakýchkoliv debat. Ve Winter At Sea se potkali lidi z kapel a projektů jako UpCDownC, Monsters Build Mean Robots, Poly-Math, Flies Are Spies From Hell, The Bridesmaid a ruinerr. Proto taková očekávání. Všechny zmíněné kapely jsou totiž výborné a ke všem se opakovaně už několik let hodně rád vracím. Ať už v rámci kompilaček A Chery Wave nebo jako k samostatným a jednotlivým deskám. A právě tohle spojení slibovalo něco až velkolepého.  Něco, z čeho si dost možná sedneš na zadek, budeš jen omámeně koukat a dokola se ptát, co to je vůbec zač a proč máš slzy v očích.

Dalo by se to krásně shrnout slovem monumentální. Taková tahle nahrávka totiž skutečně je. Monumentální a nádherná. Ale ono je toho mnohem víc. Lorelei Ti otevře dveře do míst, která ještě nenesou Tvůj otisk. Vezme Tě někam, kde je všechno strašně moc intenzivní a snový. Po táhlem začátku, který Tě bude mocně napínat, se najednou všechno uvolní a sesype na Tebe s dechberoucí intenzitou. A ta poleví až na samém konci. Winter At Sea totiž přináší materiál, který Tě pohltí. Materiál, který v Tobě probudí dost možná dosud neznámé pocity. Materiál, který Tě svojí hloubkou prostě sežere. Atmosféra je tady na absolutním maximu a svět se pod náporem dalších a dalších tónů mění. Můžeš si dívat na nebe, na roztrhané mraky, na zářící hvězdy, na kolizi planet. Můžeš vidět světy nově vzniklé, ale i ty, co před několika minutami zanikly. Můžeš se zhluboka nadechnout a udělat krok kamsi do prázdna, mimo prostor a čas. Tam, kde všechno jiskří a vzdouvá se, kde všechno dává smysl jedině tak, že ho pozbyde. A Ty vlastně nepřestáváš valit oči, ani na vteřinu.

Lorelei má ohromnou sílu, která má schopnost nakonec všechno očistit. Miluju věci, které ve mně umí vyvolat silné dojmy, které se mě hluboce dotknou a které se mi vryjí pod kůži. A Winter At Sea tohle všechno svým debutem splňují a hází k tomu ještě nadstavbu. Tady se totiž při poslechu probudí i Tvoje úzkosti, strachy, probudí se démoni, celé Tě to zasáhne. Ale není potřeba se bát, protože všechno je pod kontrolou, všechno pomalu odeznívá a ztrácí se. A pak přichází ten velkolepý východ slunce nad očištěnou krajinou. Krajinou duše, i tou skutečnou. Winter At Sea tímhle posunují hranice a přináší něco, co se ani snad nedá obsáhnout. Rozhodně je ale dobré to zkusit. Tak zavři oči, vykroč a nech se pohltit.