Středočeská parta z Lysé nad Labem a okolí Otra Vez představila světu nové album. Zatím jen v digitální podobě, ale na příští rok se chystá i podoba fyzická, a to konkrétně vinyl. Nová deska se jmenuje Lento, nahraná byla na jaře loňského roku a přináší celkem sedm skladeb, které bezesporu zahrají na Tvoje emoce. To, co najdeš na albu, vlastně odpovídá jeho názvu, nikam se nežene, nepospíchá a neuhání kupředu. Je to jeden rozvážný krok za druhým, pěkně opatrně a v klidu. Klidně se třikrát rozmyslet a podívat se kolem sebe než udělat rychlý pohyb, který by to celé vychýlil z rovnováhy. Je to cesta, poskládaná z jednotlivých částí, které do sebe přesně zapadají, cesta, která se kroutí a stáčí, ale vždycky to má svůj jasný důvod. Rozhodně Lento ale není utahanou záležitostí, kde by se na sebe všechno vrstvilo a přehrávalo se. Pomalu, ale zase ne tak moc. Je to bod, kde se všechno najednou spojuje, v jeden okamžik na pár chvil. Další kroky nejsou jasné, ty předchozí zmizely a kdesi na horizontu je vidět dlouhá zatáčka, která se před koncem ztrácí v začínajícím šeru. To je Lento. Jeho atmosféra je jiskřivá, štiplavá i neklidná zároveň. Občas to je pnutí, které se stupňuje až k nevydržení a vypadá to, že každým dalším tónem se všechno zhroutí do sebe, jindy je to zase pochmurná naléhavost, která všemu udává směr a drží člověka v podivném napětí. Někdy je to hrubá a syrová konfrontace, a o chvíli později melancholií nasáknuté vyprávění. Ona syrovost je z celé desky cítit na každém tónu, hraje si s Tebou a postrkuje Tě neustále vpřed. Basa, kytara a bicí na společném výletě krajinou. Dráždí Tě to a provokuje, ale Ty to máš stejně takhle rád/a. Vrtá Ti hlavou ta přitažlivost, síla, kterou tenhle počin má. A i když by Tě kolikrát chtělo napadnout, že tomu možná něco chybí, nepřijdeš na nic. Je to dost těžko uchopitelné, podobně jako Otra Vez samotní. Říkat to mu můžeš jak chceš, jestli je to emo, hardcore, indie, nebo punk je vlastně jedno, to svoje si v tom určitě najdeš.