Když už si tak říkáš, že Tě nic moc nemůže zaskočit, tak najednou objevíš Motherfucifer a zůstaneš jen němě zírat do prostoru před sebou. Přesně tohle mám rád, narazit na nějakou takovou podivnost, která člověka úplně vytrhne ze všedního vnímání. Něco, co Tě samo od sebe přiměje zpomalit, nebo úplně zastavit a nechat svět kolem, aby byl jen rozmazanou šmouhou. Přesně tohle způsobila deska Pedals Of Truth And Happiness. Osmiskladbový epos, který jde do hloubky a má hodně vřelé objetí. Zatím je to celé venku jen jako digitál, a to od 04.12.2021. Motherfucifer jsou vlastně dvě třetiny Die Pupen Augen, jen místo šíleného noise punku jedou v devotional country. Ale ono je to vlastně jedno, je to divný, zatraceně divný a o to víc přitažlivější. Nechat album běžet jako kulisu znamená, že se člověk za chvíli běží podívat, co se to na něj vlastně hrne, jestli se někde něco nepokazilo. A dívá se čím dál častěji, pátrá v paměti, jestli tohle už někdy neslyšel, až mu tahle hudba zaleze hluboko do hlavy a tam si udělá svoji základnu. Takže pak už nezbývá nic jiného než o tom celém popřemýšlet a dojít k závěru, že to prostě musí slyšet minimálně ještě jednou, ale spíš víckrát. Je v tom jistá neuchopitelnost, neurčitost, mystičnost a tajemno. Občas na mě dolehl pocit nějakého magického rituálu, o chvilku později už jsem seděl u ohniště s trappery a zpíval píseň, kterou neznám. Je to minimalistická záležitost, která pracuje s atmosférou a klidem. Chvílema se člověk kamsi propadá a vnímá jen prsty klouzající po strunách s tou největší přirozeností, kterou kdy slyšel. Mezi kytary se tu a tam vplétají, na první dojem, nahodilé věci, které přikrmují mystiku celého alba. Hudba Motherfucifer má svoje kouzlo, nedá se tvarovat, protože utváří sebe sama, padne na člověka jako hřejivá deka, zpod které se mu za žádnou cenu nebude chtít. Tohle album, nahrané pěkně DIY doma, je jednoduše něco jiného, o čem nevíš, že si to hledal, dokud to nenajdeš. Nech si vyprávět tenhle prazvláštní příběh, zastav se, zavři oči a buď prostě chvíli mimo. To stačí, nic víc, nic míň, jednoduchý jako facka.