Co takhle nohy podlamující atmosféra ostrá jako čerstvě nabroušený nůž? Co takhle sžírající a intenzivní masakr, po kterém jen tak neusneš? Že to zní zajímavě? To teda sakra že jo. Tak si pojďme udělat výlet do centrální části Spojených státu, konkrétně do Iowy, a ještě konkrétněji do Des Moines. Právě tam totiž na konci devadesátých let vznikla screamo formace, která si dala název In Loving Memory. V roce 2000 vydala tahle šílená parta desku s názvem As Years Pass And Feel Like Seconds a o pouhý rok později se následně rozpadla. Proč je tady o tom teda vůbec řeč? Protože letos se členové kapely po hodně dlouhé době sešli a začali zase hrát. To by asi i samo o sobě mohlo být zajímavé, ale o něco zajímavější je fakt, že kapela kdesi v archivech objevila master pásky z původního nahrávání desky As Years Pass And Feel Like Seconds a rozhodla se jim dát nový kabát. To se nakonec po vedlo, a tak po třiadvaceti letech spatřila nová stará nahrávka světlo světa. K dispozici je v digitální formě, poslech si hoď třeba klasicky na bandcampu, ale vznikly také kazety, o které se postaralo Zegema Beach Records a Illuminate My Heart Records. A k tomu se tenhle počin dostal stejně jako před třiadvaceti lety na kompaktní disky. A co tu na Tebe vlastně čeká? Deset neskutečných zářezů v celkové délce jednadvaceti minut, ze kterých Ti praskne hlava. Deset nadmíru intenzivních válů, které Tě rozbijou na hodně malé kousky. Věř tomu, že tohle z hlavy jen tak nedostaneš.

Tohle je jedna z nejvíc uječených a nejšílenějších věcí, které jsem měl možnost slyšet. Jestli by se někdo někdy ptal, jak vypadá chaos, tak přesně takhle, přesně jako nahrávka As Years Pass And Feel Like Seconds. Hned od začátku je to totální masakr, který Ti chytne hlavu do kleští a postupně bude jen utahovat a sem tam lehce povolovat, a to všechno podle potřeby. Podle svojí vlastní chuti, podle toho, jak moc si s Tebou bude chtít pohrát. In Loving Memory přišli na přelomu milenia s absolutně brutální věcí, která po dlouhých třiadvaceti letech dostala novou tvář a sejme Tě ještě víc, s ještě věší intenzitou a drzostí. Tady není ten nejmenší prostor k jakémukoliv odporu. Než stačíš cokoliv říct, tak už ležíš na zádech a mneš si oči, aby bylo skrze prach, střepy a kusy všech možných věcí, aspoň něco málo vidět. Ale upřímně bych moc nepočítal s tím, že se Ti nakonec podaří vstát, protože ten masivní tlak prostě nepřekonáš. A nejde jen o tlak, jelikož hned za ním čeká na svoji příležitost chaos, aby Tě znovu přišpendlil k podlaze. Tak s tím, ale nejenom s tím, koukej počítat.

As Years Pass And Feel Like Seconds je vážně něco, co Ti udělá díru do hlavy, co Ti zasadí zdrcující úder. Rychlost, zběsilost, už několikrát zmiňovaný chaos, intenzita, zuřivost, rozervanost. To všechno se ukrývá v deseti skladbách, které občas působí jak z jiného světa. Kytary utržený ze řetězu, bouřlivý bicí a dva vokály v bolestném a nervydrásajícím rozhovoru. Půjde Ti z toho hlava kolem, bude Tě to fyzicky bolet, nezapomeneš na to. Screamo si tady podává ruku s emoviolence a tvoří tak moc prudkou směs, že není radno se k ní vůbec přibližovat. Přihoď si k tomu ještě trochu hardcoru a emo vyhrávek a máš před sebou výsledek, který Tě bez mrknutí oka roztrhá. Jen tři tracky se v tomhle případě přehoupnou svojí délkou přes dvě minuty. Jinak je to jízda, která by Tě ráda vymazala z povrchu zemského. A nebude k tomu mít určitě daleko. Až začneš slyšet praskání asfaltu a svět budeš hrozit roztříštěním, tak bude tak nějak jasné, kde hledat. Tohle je totiž vážně něco neskutečného a asi to nepochopíš do té doby, než se uchýlíš k poslechu. Tak nějak mi i napadá, že taková věc popsat snad ani nejde a musí se to bez keců zažít. Jakmile totiž uslyšíš ten maniakální řev a nekompromisní hlukovou stěnu, už nic nebude jako dřív. Všechno Ti dojde a oči polezou z důlků, zatímco Ty budeš všechno omráčeně zpracovávat. A ne, nejde se na to připravit, ani kdyby člověk sebevíc, chtěl.

In Loving Memory mě strašně moc baví. Intenzita a naléhavost Tě tady prostě rozdrtí a neexistuje jediné místo, kde by byla možnost se schovat. Všechno je nahlas, všechno skřípe a píská, všechno vibruje a rezonuje. Tohle je krok do středu chaosu, kde dostaneš naloženo nevybíravým a pekelně ostrým způsobem. Nicméně tu není o čem. Tohle prostě chceš a hotovo, jiná možnost není, Tohle musíš slyšet, protože jedině tak dojdeš poznání a naplnění. Nebude to sice příjemná a pohodová cesta, ale bude se Ti líbit, tak to je a nebude to jinak. Proto už není na co čekat, promni klouby a dopřej si tenhle ultimátní zážitek…