A protože jsme už dlouho nebyli v Austrálii, tak se tam zase na chvilku vypravíme. Na podzim jsme tady psali o nové skladbě od magorů Dune Rats, kteří mají na svém kontě aktuálně další nový track. Konkrétně jde o věc s názvem What A Memorable Night. U předchozí novinky jsme psali o tom, že se Dunies posunuli trochu směrem k radiové produkci, s čistým a vyhlazeným zvukem, a že se kamsi vytratil drzý sound aussie pub rocku. Lehce posmutněle musím konstatovat, že v případě What A Memorable Night tomu není jinak. Celá tahle novinka na mě působí poněkud umělým, plochým a až přehnaně sterilním dojmem, kde je všechno drženo na řetězu a nesmí přetáhnout danou vykreslenou šablonu. A to mi zrovna k Dune Rats opravdu nesedí. Kdo tuhle partu sleduje delší dobu, tak určitě ví, o čem je řeč. A kdo ne, tak ať si pustí některou ze starších věcí, a bude mu to jasné taky. Když se ještě zastavím u zvuku, tak konkrétně bicí mi tady opravdu nepasují a jejich zvuk je dost nepříjemný. Dalším rušivým prvkem je tu prapodivné echo, a akustická pasáž na začátku a na konci to rozhodně nezachrání. Pořád ale ještě něco, co je pro Dune Rats typické, je slyšet a hrne novinku lehce k záchraně. Energie má nová skladba rozhodně na rozdávání a chorály se taky celkem snadno vryjou do paměti. V podstatě je to v tomhle ohledu další hitovka na zběsilé koncerty, kde budou všichni zpívat do ochraptění a ráno si budou moct zazpívat „What a memorable night, I can’t remmember anything“. Na druhou stranu, je to celé tak trochu bez nápadu, protože podobných skladeb jsme od Dune Rats slyšeli už celkem dost, ale v neurvalejším podání. Stačí si vzpomenout třeba na hitovku Bullshit, šílenost Rubber Arm, totální výmaz Red Light, Green Light nebo pohodovku Funny Guy. A v tomhle srovnání What A Memorable Night skutečně moc neobstojí. A konkrétně tady mi to ještě zavání pop-punkem Kalifornského ražení, což mi k hudbě Dune Rats taky moc nesedí. Ale nutno podotknout, že Dunies v podstatě sází na prověřenou jistotu. Na to, co bude fungovat, protože chtě nechtě si prostě refrén zapamatuješ a budeš si ho bezděčně pobrukovat. A na koncertě si ho pak s chutí zařveš, protože to jsou prostě Dune Rats. No, nicméně je tahle nová tvorba, alespoň pro mě, dost rozpačitá a trochu se teď i děsím toho, s čím se Dune Rats ohlásí příště. Zkoukni a uvidíš.