Britská kapela Delta Sleep vydala před pár dny nové album Spring Island a předvádí na něm značně originální zvuk. Tahle čtveřice byla do jisté míry vždycky tak trochu záhadou a uchopit ji také nebylo vždy lehké. Směs math-rocku, post-rocku, indie a třeba i post-hardcore si jemně pohrává s melodiemi, pohupuje v kolenou, umí si pořádně našlápnout a zařvat, aby mohla opět zvolnit, a dokáže roztancovat do bezvědomí. A na nové desce tohle všechno dostává jakýsi řád, pevně dané obrysy, v nichž se ale může slévat a rozlévat dohromady více prvků. Je to krok od předchozí roztěkanosti, kdy nebylo jasné, co přijde za další dvě vteřiny a nahromaděná energie hrozila výbuchem, ke zklidnění, které je ale jen na oko a slouží jako maskování právě pro skrytou energii, číhající na chvíli, aby se prodrala ven. Matika občas ustupuje do pozadí a je nahrazena příjemně znějícími indie melodiemi, které někdy dostávají až popový nádech nebo se zatoulají směrem k emu. V podání Delta Sleep tohle všechno ale působí naprosto přirozeně, bez velkých tlaků nebo urputné snahy nacpat do hudby co nejvíc, a znít, pokud možno, co nejvíc nevšedně. Není to silou tlačené představení. Celé album je neskutečně svěží, příjemné a lehké. Jako celek je perfektně poskládané a od první skladby dává jasně najevo, že až do poslední melodie se nebudeš nudit. Prostě si Tě chytne za ruku a provede, kudy bude chtít. A tady nemá cenu odmlouvat.

A co víc, Delta Sleep se chystají na jaře příštího roku do ČR. V plánu mají pražskou zastávku v Underdogs‘.