Jestli mám něco rád, tak je to ten moment, kdy narazím na něco, co mi absolutně z ničeho vyrazí dech. Chvíle, kdy si řeknu, vlastně proč ne, „zmáčknu play“ a pak se ani nestačím divit, k čemu jsem se vůbec dostal.…
Před nějakým časem jsem si tak trochu povzdechl nad tím, že mi poslední dobou celkem chybí mix ema a hardcoru ve Fluff stylu několik let zpátky. Tenhle nářek proběhl v souvislosti s vydáním nové desky od Piavy, která ho velice úspěšně zvládla…
Tak a je to tady, myslím, že na něco takového jsem aktuálně čekal. Podzim je prostě post-rockové období. Nebo spíš je to období pro post-rock nejideálnější. Takže hezky pěkně zvolníme, zasníme se a všechno bude fajn. Zhasneme světla a zkusíme…
A pro změnu si zase můžeme dát jednu zatraceně rychlou, zběsilou a hlučnou záležitost, která už je na světě taky nějakou tu dobu. Nicméně se ale nejedná o nic moc starého, jen jsem se i tady dostával k poslechu poměrně dlouho…
Tak to nakonec vyšlo. Páteční večer na Sedmičce ve druhé polovině září a s podtitulem Stop and Go. Kombinace, která dává tušit netušené. Upřímně řečeno jsem byl jako na trní přibližně od doby, kdy do line-upu přibylo jméno Alison Walks. Tuhle…
Tak tady máme zase jednu lehce pozdní záležitost, kterou nosím v hlavě už delší dobu a nerad bych na ni zapomněl nebo ji uložil někam, kde by mohla zapadnout. Je to odraz skutečnosti, kdy mi poslední dobou hodně věcí trvá a…
Oi! nebo klidně když půjdeme do většího detailu, tak Oi! punk je něco, co mě od doby prvního setkání přitahuje, ale i zároveň trochu děsí. Zvláštní třecí plocha pro dva zcela odlišné pohledy na svět, kdy se ale oba dva…
© 2025 Na Druhé Straně Řeky — Běží na WordPress
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑