Tak nějak klasicky nestíhám. Někdy ani poslouchat, někdy víc vnímat, někdy obojí najednou. A pak toho občas poslechnu najednou tolik, že to nestačím vstřebávat. Ale tohle prostě dost vyčnívá z celý řady nahrávek, co jsem za poslední dobu slyšel. Je v tom trochu víc a vlastně jsem kromě uznalého pokývání hlavou, jak moc dobrý to je, párkrát i vyvalil oči a kousnul se do rtu. Řeč tady je o debutové self titled nahrávce od powerviolence trojice Yesman z Ohia ve Státech. A na začátek se hodí říct, že to je fakt neskutečně skvělá věc. Desku si můžeš bez překvapení poslechnout na bandcampu a kromě digitální podoby ji aktuálně najdeš taky jako kazetu, co vyšla v režii Delayed Gratification Records. A co Tě tady čeká? Dvanáct pořádně vyhrocených tracků s devítiminutovou stopáží. Prostě nečekej nic, než totální šílenost, která si nebere ale vůbec žádné servítky a vrhne se na Tebe prudce a hrubě.

Troufal bych si tvrdit, že Yesman jsou se svým debutem jen kousíček od wow efektu a trefili se mi přesně do noty. Uřvaný, vlastně až dost hysterický vokál poháněný naprosto zběsilou kytarou a nemilosrdným bicím aparátem. Do toho se občas přidá druhý vokál, rychlost je tady na maximu a zuřivost vlastně taky. Žádný kecy, žádný prostor pro diskuse, devět minut absolutní destrukce, která nemá obdoby. Krátce, ostře, rychle, tvrdě a nahlas. Bez kompromisů. Skladby kolem minuty, drive jak hovado a chaos vypálený na sítnici, co chceš víc, že jo.  Tahle věc má neuvěřitelnou sílu a během krátké chvíle Tě rozdrtí na prach. Ne, vážně jsem už nějakou dobu neslyšel něco takového, něco, z čeho bych měl husí kůži i na patě. Něco, co by mi reálně zrychlilo tep a zvedlo tlak, něco, co by semnou tak moc zacloumalo. Je to šílenost, co Ti nedá spát. Vůbec nechápu to nasazení a tlak, kterým Tě Yesman dostanou.

Na téhle nahrávce mě baví úplně všechno. Od toho už zmiňovaného hysterického vokálu, který způsobuje částečnou paralýzu, přes zatraceně ostrou kytaru, co řeže víc než nová žiletka, až po minimalistický vizuál. A celkově je prezentace kapely poněkud minimalistická, což je přímý kontrast právě k samotné nahrávce, která nandavá vážně mocně. Není tady slabá chvilka, nenajdeš ji. Je to chaos, ale je perfektně řízený a možná o to víc nebezpečný. Parádní zvuk, drtivá energie, která rozmete všechno v okruhu několika kilometrů a neklid, co jen tak nezažiješ. Yesman jsou zuřivost sama a nenechají Tě ani na mikrosekundu na pochybách, že by to snad mohlo být jinak. Protože prostě není. Tohle je totiž něco, co Ti s přehledem utrhne hlavu, samozřejmě i s krkem. Připrav se na devět minut, po kterých budeš plivat krev a svět bude vypadat trochu jinak. Devět brutálně povedených a povedeně brutálních minut, co pokaždé přinesou zkázu. Zcela upřímně říkám, že tahle nahrávka je téměř dokonalá. Šíleně mě baví, hrozně moc, nemůžu se ji naposlouchat. Kroutím hlavou, hrozím pěstí, nechápu, chci víc. Yesman jsou něco, co musíš slyšet, jakože fakt musíš. Tak už to jdi poslechnout, ať zase svět dává třeba na okamžik smysl.