Chtělo by se říct konečně. Konečně nějaká opravdu nová a mladá kapela, která Ti, a vlastně nám všem, chce nakopat prdele. Ne další projekt známých, ostřílených a stejných ksichtů, který sice všichni milujeme, ale… A další pozitivní zprávou je, že to není na jihu Čech v poslední době úplně ojedinělý úkaz. Jihočeská, potažmo snad nevadí, když padne Budějovická (nebo Budějcká, což osobně nemám rád) scéna docela žije a nová mladá kapela tam nevznikla jen jedna. Nicméně, na tohle jsem byl zvědavý asi nejvíc. A dopředu můžu říct, že se dostavila naprostá spokojenost. A to snad ve všech myslitelných ohledech. Takže, pojďme ale více konkretizovat. Na konci listopadu vyšla debutová nahrávka s názvem Demo 2025, kterou má svědomí powerviolence/fastcore čtveřice FrantaxJizva. Něco málo přes sedm minut pěkně špinavý, rychlý, hezky šílený hudby, která si s Tebou nebude hrát na schovávanou. Krásně do plných, jak se sluší a patří. Zatím jen digitálně, k poslechu klasicky na bandampu. A jestli bude nějaká fyzická kopie, to si zatím musíme počkat.

Dovolil bych si i lehký povzdech na téma, proč to takhle v těch Budějovicích, kde by údajně chtěl žít každý, nevypadalo před více jak deseti lety. Na druhou stranu tehdy tam vládlo NAAB, takže si vlastně není na co stěžovat. FrantaxJizva nicméně patří mezi aktivní a mladý kapely, které si teď na jihu Čech zcela podle svého uzurpují prostor, a to napříč celou žánrovou paletou. Na debutový počin Franty Jizvy a jeho lupičské bandy jsem byl ale upřímně hodně moc zvědav. A jak už padlo výše, tak výsledek je naprosto skvělý. Krátký, rychlý, jedovatý, ironický, drzý, ale i ostrý skladby, co Ti nedovolí se ani pořádně nadechnout. Všechno to jede v nelítostném tempu, kdy do pévéčka tu a tam někdo mrskne kus hardcoru, aby Tě to v danou chvílí koplo ještě mnohem víc. Ale zase všeho s mírou, aby se v tom ten hardcore nějak přirozeně ztratil. Ani jeden track nepřeleze přes minutu a půl, takže čekej opravdu řádně rychlou smršť, z níž se Ti protočí oči.

Co mě velice baví, tak je zvuk, řekněme hodně podle mého gusta. Syrová špína, nic navíc, nic moc vyhlazenýho a upravenýho. Dohromady s neskutečným tahem na branku, živelností a zdrcující energií je to něco, co prostě odděluje končetiny od těla. Něco, co chceš a musíš slyšet. Nejmladší a nejnovější přírůstek na CZ PV scéně se silou několika bouracích kladiv. A co je hlavní, je to jen začátek. FrantaxJizva můžou za nějakou dobu být powerviolence trhavinou, co bude lámat ruce a bourat všechno, co si zamane. Je v tom cítit neskutečná radost, ale zároveň lehkost. A taky ona brutální jízlivost a drzost, což zvedá výsledný dojem o několik úrovní výš. Baví mě na tom celý to nadšení, zápal, i aktivity mimo samotné hraní. Před tím klobouk dolů.

A sedminutový debut má ještě něco navíc. Protože propojit poweviolence s tuzemským folkem/bluegrassem, to je naprosto geniální tah. Začátek první skladby opřený o Tří Kříže je absolutní pecka a hned tady jsem věděl, že tuhle věc budu milovat. A nezůstalo jen u jednoho provařenýho folkovýho fláku. Koně VS crust punk dokonce míchá známou klasikou s pořádným dissem na crustery. A Igelit od Brontosaurů tomu pak nasazuje královskou korunu. Protože všichni se znaj a blázněj a zpívaj. Moje srdce částečně zanechané na letním dětském táboře, kde se přesně tyhle klasiky jely do zblbnutí, plesá blahem. Navíc je to všechno ve zběsilém tempu a hodně ostrou dikcí vyřčené. Bavím se velice. Možná dokonce víc, než bych čekal. Takže ano, znovu zopakuji, že tahle debutová nahrávka je prostě skvělá. Je to sedm minut, ve kterých několikrát ztratíš hlavu, sedm neskutečně výživných minut, ze kterých na všechny strany tryská fantastická energie. Sedm minut, co Ti vyrazí dech. Jestli Ti tohle Demo zatím unikalo, tak všeho nech a nabíhej na bandcamp. Nejde to jinak.