Z tuzemských luhů a hájů povstala nová hardcore parta, která si říká Pulse a je připravena Ti ukázat, že hardcore pořád ještě žije, a ještě zatraceně hodně umí zandat. Domovským krajem téhle formace jsou severní Čechy, a i když se jedná o nové jméno, tak na palubě najdeš ve skrze samé známé tváře, které bylo možné zahlédnout v jiných sestavách. No a na začátku března se Pulse představili se svým debutem pojmenovaným Pillars. Ten je k nalezení aktuálně jen jako digitál a schovává si pro Tebe osm našlapaných tracků se stopáží dvaceti dvou minut. Tohle je prostě hardore v celé své síle a kráse.

Vlastně mě i trochu mrzí, že tohle není psaní o mladé, energické kapele, která to tady celé vzala útokem, až lidem padali údivem čelisti na zem. O kapele, která by sem vnesla trochu toho svěžího severského průvanu. Ale čert to vem, není to tak a Pulse přesto vládnou. Hodně poctivá a upřímná porce hardcoru se silou bourací koule. Čímž se vlastně dostávám k tomu, že to psaní o energické kapele, která přichází diktovat pravidla a pořádně to tady osvěžit, je. Jen se tak docela nejedná o kapelu mladou. Jak je ale vidět, tak zrovna tohle nehraje vůbec žádnou roli, protože mocný kopanec dostaneš tak jako tak.

Z celé desky přímo srší neuvěřitelný zápal, který si Tě podmaní. Dalo by se říct, že to je hardcorová pocta. Pěkně oldschool základ zabalený do moderního hávu, který Ti uštědří tvrdý políček. I když to bude spíš pěkná rána, až se Ti hlava otočí kousavým dozadu. Tvrdý kytary, co ale zvládnou i jemnější polohy, šlapající bubny a skvěle znějící vokál. Dohromady to dává parádní výsledek, který si jde bez pardonu za svým. Pulse to umí rozjet, až lítají třísky, ale stejně dobře se s jistotou sobě vlastní zvládnou pustit do delších věcí s melancholickými vyhrávkami. Nutno podotknout, že právě tohle je opravdu silná zbraň, kterou Pulse mistrně ovládají.

Atmosféra nahrávky je strhující, naléhavá, občas až tížívá. A přesto to působí svěže a prazvláštně lehce. Jako kdyby šlo o nejpřirozenější věc na světě. Jako kdyby neexistovalo nic jiného, Možná to není úplně na první poslech, i když i o tom se dá diskutovat, ale jasné je, že s každým dalším přehráním se prohlubuje nejen prožitek, ale i celkový vztah k téhle formaci. Každou další vteřinou si Tě Pulse získávají, až Tě totálně dostanou. Pak Tě semele síla hardcoru, která tu vyvěrá na povrch mocným tlakem. Musím říct, že u některých skladeb došlo i na mrazení v zádech nebo zamáčknutí slzy. A přesně o tom to je. O silných pocitech a nenadálém jiskření. O jasných postojích a dost možná touze změnit svět. O odhodlání držet se svojí cesty. A všechno to dává smysl.

Na živo je to pak ještě o nějaký ten kousek lepší. Síla a energie jsou hlavními veličinami, se kterými tahle severočeská parta pracuje. Musím říct, že živý set, kde se mi podařilo Pulse odchytit, ještě vystřelil můj už tak skvělý dojem. Všechno bylo v pořádku a země se otřásala pod tíhou hardcoru. A celý večer prostoupila zvláštní pospolitá nálada. Nebo alespoň mně to tak přišlo. Rozhodně to bylo parádní a Pulse i tady dokázali to, o čem už byla řeč na začátku. Nažhav tedy hlasitost a nech HARDCORE vstoupit, bude se Ti to líbit…